11 C 92/2021-50 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou tomuto soudu dne 19. 4. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 102 900 Kč s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že žalobce (do 16.5.2017 vystupující pod obchodní firmou [právnická osoba]) a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne 12.12.2019 dohodu o narovnání a o splátkovém kalendáři (dále jen "dohoda"), kterou se v plném rozsahu nahrazují práva a povinnosti smluvních stran ze Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 2. 1. 2018. Dle čl. 1 dohody činí celková dlužná částka ke dni uzavření dohody 126.437 Kč, v souladu s čl. 3 dohody se smluvní strany dohodly, že žalovaný se zavazuje žalobci uhradit uvedenou částku formou 43 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 940 Kč měsíčně, splatných vždy do konce příslušného měsíce, počínaje měsícem lednem 2020 na bankovní účet věřitele č. [bankovní účet]. V čl. 3 dohody bylo stranami dále sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv měsíční splátky je žalobce oprávněn žalovaného vyzvat k úhradě celé zbývající dlužné částky, a to ve lhůtě alespoň 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Žalovaný uhradil splátky k 14.2.2020, 9.3.2020, 9.4.2020, 20.5.2020, 22.6.2020, 20.7.2020, 24.9.2020, 23.11.2020, vždy ve výši 2 940 Kč. Dne 16.11.2020 byl žalovanému zaslán přípis "Zesplatnění" s výzvou k úhradě celé dlužné částky ve výši 105 840 Kč do 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 15.12.2020, dlužná částka se tak stala splatnou ke dni 14.1.2021 a žalobci vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 102 900 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaná v podání ze dne 24. 8. 2021 potvrdila, že od žalobce čerpala úvěr v celkové výši 141 500 Kč a společnosti žalobce na její účet poslala dosud částku ve výši 214 955 Kč. Současně namítla, že výše RPSN u tohoto úvěru činil 368% až 637%, což je asi 39 až 68 násobek RPSN podle statistik ČNB v lednu 2018. Dále uvedla, že je ve starobním důchodu a dlužnou částku by byla schopna splatit po splátkách ve výši 500 Kč měsíčně. 3. Na toto stanovisko žalované reagoval žalobce podáním ze dne 12.10.2021, ve kterém poukázal na to, že dohoda o narovnání a splátkovém kalendáři uzavřená mezi účastníky dne 12.12.2019 je jediným právním důvodem závazku žalované a nikoliv původní právní důvod daného dluhu. Se splátkami, které navrhla žalovaná, žalobce souhlasil. Z jednání soudu se žalobce prostřednictvím svého právního zástupce omluvil, a soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti a vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Na základě provedených důkazů má soud za prokázaná skutková tvrzení žalobce obsažená v podané žalobě, tedy že žalobce a žalovaná uzavřeli dne 12.12.2019 ve smyslu § 1903 občanského zákoníku dohodu o narovnání a splátkovém kalendáři, na základě které bylo sjednáno, že práva a povinnosti smluvních stran ze smlouvy o revolvingovém úvěru č.: [číslo] uzavřené mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem se plně nahrazují touto dohodou o narovnání, podle které se povinnosti a dluhy z uvedené úvěrové smlouvy v plném rozsahu nahrazují závazkem žalované jako klientky zaplatit žalobci jako úvěrujícímu částku 126 420 Kč ve 43 pravidelných měsíčních splátkách po 2 940 Kč, splatných vždy do konce příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem leden 2020, na bankovní účet žalobce č.: [bankovní účet], s tím, že v případě prodlení žalované s úhradou jakékoliv měsíční splátky po dobu více než 30 dní ode dne doručení výzvy úvěrujícího k úhradě této splátky, se uplynutím této doby stává celá zbývající dlužná částka bez dalšího splatná (zjištěno z dohody o narovnání a splátkovém kalendáři ze dne 12. 12. 2019 a smlouvy o revolvingovém úvěru č.: [číslo], uzavřené mezi účastníky dne 3.4.2018). Z výzvy žalobce žalované ze dne 13.11.2020 bylo soudem zjištěno, že žalovaná byla žalobcem vyzvána k úhradě dlužných splátek za měsíce srpen, září a říjen 2020 s lhůtou k úhradě v délce 30 dnů od doručení této výzvy s tím, že jinak se stane zbývající dlužná částka bez dalšího splatnou. Žalovaná potvrdila, že po uzavření dohody o narovnání dne 12.12. 2019 uhradila žalobci pouze 8 splátek po 2 940 Kč v období měsíců únor – listopad 2020, jak byly platby uvedeny v podané žalobě, celkem tedy částku 23 520 Kč. Další platby uhradila v období před uzavřením dohody o narovnání mezi účastníky, jak žalovaná dokládala výpisem ze svého bankovního účtu. Při jednání soudu se žalovaná vyjádřila ke svým majetkovým poměrům tak, že pobírá starobní důchod ve výši 12 000 Kč a dále má příjem z brigády ve výši 3 500 Kč, má však exekuci, na kterou platí 5 000 Kč měsíčně a dále pravidelnou čtvrtletní splátku 10 000 Kč, dále splácí půjčku [obec] [anonymizováno] po 4 280 Kč měsíčně a 3 000 Kč hradí na smír uzavřený se společností [právnická osoba], takže z jejího příjmu jí v podstatě nic nezbývá, žije se svým manželem v bytě, který je jejich vlastnictví, manžel je rovněž ve starobním důchodu a platí náklady na byt a elektřinu, vyšší splátky než 500 Kč měsíčně by tedy v podstatě nebyla schopna hradit. 5. Na základě shora zjištěných skutečností shledal soud podanou žalobu jako důvodnou, když nárok žalobce uplatněný v tomto řízení vyplývá z dohody o narovnání uzavřené mezi účastníky dne 12.12.2019 dle § 1903 odst. 1 občanského zákoníku, kterou byla v plném rozsahu nahrazena dříve účastníky uzavřená smlouva o revolvingovém úvěru. Soud souhlasí s právní argumentací žalobce v tom směru, že právním důvodem nyní existujícího závazku je již pouze dohoda o narovnání, kterou byla v plném rozsahu nahrazena předchozí smlouva o revolvingovém úvěru v souladu s ustanovením § 1903 občanského zákoníku, a námitky žalované, vztahující se k případné excesivní výši RPSN sjednané ve smlouvě o úvěru proto nebylo možné v tomto řízení nijak zohlednit. Vzhledem k tomu, že žalovaná na dluh ve výši 126 420 Kč uhradila po uzavření dohody o narovnání, tedy po datu 12. 12. 2019, pouze částku 23 520 Kč a dále se dostala do prodlení, došlo na základě dopisu žalobce ze dne 13.11.2020 k zesplatnění zbývajícího dluhu minimálně ve výši 102 900 Kč, a soud proto podané žalobě vyhověl včetně úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na majetkové poměry žalované a souhlas žalobce soud umožnil úhradu žalované částky ve splátkách po 500 Kč měsíčně dle § 160 odst. 1 o.s.ř., a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich, s tím, že současně stanovil, že splátky budou primárně započítávány na úhradu jistiny žalované částky, když v případě postupu zákonné úpravy dle § 1932 občanského zákoníku a započítávání plateb nejprve na úroky z prodlení by bylo pro žalovanou téměř nemožné vzniklý dluh v těchto splátkách žalobci uhradit. 6. Žalobce, který byl v tomto řízení zcela úspěšný, by měl podle § 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení, odpovídající náhradě nákladů za právní zastoupení dle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (advokátní tarif), a to za 4 úkony- převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy a vyjádření ze dne 12. 10. 2021 po 5 220 Kč, dále 4 režijní paušály po 300 Kč, 21% DPH a zaplacený soudní poplatek 4 116 Kč. Soud však přihlédl k majetkovým poměrů žalované a dospěl k závěru, že tyto představují důvody hodné zvláštního zřetele, pro které je namístě žalobci přiznat náhradu nákladů pouze ve výši 12.000 Kč dle 150 o.s.ř. I splácení těchto nákladů soud umožnil žalované ve stanovených splátkách, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.