14 C 369/2020-23 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], žalobkyně uplatnila pohledávku v částce [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřela s původním věřitelem, [právnická osoba] [příjmení] p. l. c., se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta (dále jen„ původní věřitel“). Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytl téhož dne žalované zápůjčku [částka] Smlouva byla uzavřena s využitím prostředků komunikace na dálku na internetových stránkách původního věřitele. Žalovaná zápůjčku nesplatila. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že navrhuje zaplacení ve splátkách, jejichž výši ovšem neupřesnila. Dle svého tvrzení je bez práce, půjčku si brala se svou matkou, která je nyní také bez práce. 3. Žalobkyně na odpor žalované reagovala návrhem, aby soud vydal usnesení (?), kterým žalované uloží povinnost zaplatit dlužnou částku ve splátkách po [částka] měsíčně, když dle názoru žalobkyně žalovaná uznala svůj závazek. 4. Podle ust. § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a z předložených listinných důkazů zjistil, pokud jde o tvrzení obsažená v žalobě, že původní věřitel postoupil svou pohledávku žalobkyni, že žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno a žalovaná byla upomínána o zaplacení. Dále bylo z předložených listin zjištěno, že původní věřitel poskytl peníze žalované. Ostatní tvrzené skutečnosti nebyly zjištěny. Z předložených listin není zřejmé, zda mezi původními účastníky byla uzavřena smlouva a jakého obsahu, zjištěno bylo pouze to, že žalovaná patrně poskytla původnímu věřiteli své osobní údaje a původní věřitel o tom vedl data v cizojazyčné tabulce, a dále že původní věřitel vyhotovil formulář smlouvy, ovšem není zřejmé, zda a jak ji žalovaná akceptovala. Vůbec není zřejmé, zda a jak původní věřitel splnil svou povinnost s odbornou péči posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr. V daném případě tak není zjištěno, zda byla mezi původními účastníky uzavřena smlouva, je ovšem zřejmé, že původní věřitel vyplatil žalované částku [částka] (což žalovaná nesporuje), o níž se žalovaná bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 občanského zákoníku a je povinna částku takto získaného plnění vrátit. Protože se žalovaná dostala do prodlení, podle ust. § 1970 občanského zákoníku je dále povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě jejího postoupení dle ust. § 1879 občanského zákoníku. Soud proto žalobě vyhověl, byť z jiného právního důvodu. K plnění soud určil delší lhůtu k plnění dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř, a to v délce tří měsíců. Ke stanovení splátek ani k určení podstatně delší lhůty k plnění nebyl dán důvod, neboť z vyjádření žalované není zřejmé, zda a jakou měsíční splátku je schopna plnit a zda její majetkové poměry odůvodňují určení splátek. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že prodlení žalované již trvá déle než tři roky. 5. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek [částka], odměna za zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši [částka] (dva hlavní úkony právní služby po [částka] za převzetí zastoupení a podání žaloby a jeden vedlejší úkon právní služby po [částka] za jednoduchou výzvu k plnění) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve výši [částka] (tři úkony po [částka]). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty.