14 C 61/2021-48 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum] ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalobkyně uplatnila pohledávku ve výši [částka] s příslušenstvím, jak je specifikováno shora ve výroku rozsudku, a to z titulu nesplaceného úvěru. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřela s původním věřitelem, [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ banka“). [příjmení] a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o rychlé půjčce [číslo] v níž se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 12,9 % ročně a s poplatky dle smlouvy a ceníku banky. [příjmení] splnila svoji povinnost a žalované poskytla sjednaný úvěr, žalovaná však nesplácela úvěr dle smluvních podmínek, a z důvodu prodlení proto banka přistoupila dne [datum] k zesplatnění dluhu. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a z dlužných poplatků ve výši [částka]. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Podle ust. § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a z předložených listinných důkazů zjistil skutečnosti, které odpovídají tvrzením žalobkyně, proti nimž žalovaná neuplatnila žádnou obranu. Mezi bankou a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky v dohodnuté době vyplývá z ust. § 2395 a § 2399 odst. 1 o. z. Žalovaná porušila povinnost řádně a včas splácet poskytnutý úvěr, banka proto důvodně a v souladu s ujednáním ve smlouvě prohlásila závazek žalované za okamžitě splatný. Protože se žalovaná dostala do prodlení, podle ust. § 1970 o. z. má žalobkyně nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to v sazbě určené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě jejího postoupení dle ust. § 1879 o. z. Soud žalobě vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 4. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši [částka], odměna za zastoupení advokátem podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši [částka] (dva hlavní úkony právní služby po [částka] za převzetí zastoupení a podání žaloby a jeden vedlejší úkon právní služby po [částka] za jednoduchou výzvu k plnění) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši [částka] (tři úkony právní služby po [částka]). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty.