17 C 314/2020-14 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 160,08 Kč se shora uvedeným zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému dodávala plyn na základě smlouvy o sdružených dodávkách plynu ze dne 7. 1. 2005 ve znění dodatku ze dne 15. 4. 2013 do odběrného místa v [obec], [ulice a číslo]. Za období od 2. 11. 2018 do 29. 10. 2019 vystavila žalobkyně žalovanému za odebraný plyn ve výši 947,35 m3 fakturu splatnou 26. 11. 2019 na částku 3 160,08 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Strany uzavřely dne 7. 1. 2005 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu a dne 15. 4. 2013 uzavřely dodatek k této smlouvě. Žalovanému vznikl nedoplatek na poskytnutých službách v částce 3 160,08 Kč splatný podle vystavené faktury dne 26. 11. 2019. 4. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Strany uzavřely platně smlouvu o dodávce plynu, která se svým obsahem nejvíce blíží smlouvě kupní podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (OZ). Žalobkyně si svou povinnost dodat žalovanému plyn splnila a řádně v souladu s ceníkem vyúčtovala žalovanému za odebraný plyn kupní cenu a cenu za služby, leč žalovaný ji nezaplatil. Soud, proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému dlužnou cenu za odebraný plyn zaplatit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena standardně v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 2 úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 2 zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, DPH ve výši 21% z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, přičemž lhůta k plnění byla opětovně stanovena v délce tří dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř.