18 C 159/2021-17 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soud dne 09.03.2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 914 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 18. 10. 2017. Jelikož žalovaný nehradil předepsané pojistné splatné dne 19. 4. 2019, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužného pojistného, a to za obd. od 19. 4. 2019 do 23. 8. 2019. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes písemné upomínky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobkyně již v podané žalobě projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, pokud jde o žalovaného, tento se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Smlouvou [číslo] ze dne 18. 10. 2017 bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla zn. Volkswagen Golf, [registrační značka] Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 19. 10. 2017. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti budou řídit všeobecnými podmínkami vydanými žalobkyní. Dle pojistné smlouvy bylo pojistné splatné pololetně v částce 2 183 Kč. Z tvrzení žalobkyně a z předloženého výpisu vyplynulo, že žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne 19.4.2019 za období od 19. 4. 2019 do 23. 8. 2019 v celkové výši 1 914 Kč. Dopisem ze dne 24. 1. 2020 byl žalovaný opětovně urgován o zaplacení nedoplatku pojistného. Na tento dopis nereagoval. 5. Dle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2782 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Podle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy. 8. S ohledem na to, že prodlení žalovaného vzniklo v době po 1. 1. 2014, tedy za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení podle ust. § 1970 občanského zákoníku, podle kterého je věřitel oprávněn požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení. Výše úroků vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ust. § 2758 zákona č. 89/2012 Sb. Žalovaný neplnil svoji povinnost řádně a včas platit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, proto byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužného pojistného za obd. od 19. 4. 2019 do 23. 8. 2019 v částce 1914 Kč, nebylo přitom prokázáno, že došlo k zániku pojištění. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení vyplývající z výše uvedeného nařízení vlády, a to ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení uvedená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 914 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.