18 C 265/2021-49 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 7. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 7 750,83 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o přiznání nároku na úhradu ceny za poskytování služeb elektronických komunikací a dále kupní ceny koncového zařízení na základě kupní smlouvy, to vše na základě účastnické smlouvy [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [anonymizováno], [číslo], [číslo], [číslo] a kupní smlouvy [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], kdy koncovým zařízením byl telefon Huawei P20 lite Klein Blue, za kupní cenu 5977 Kč, při převzetí uhrazeno 577 Kč, dále telefon Samsung Galaxy A6 Black, kupní cena 4977 Kč, uhrazeno při převzetí 170 Kč a telefon Xiaomi Redmi 6A Black, kupní cena 2501 Kč, při převzetí uhrazeno 101 Kč. Na základě uvedených smluv o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací se přitom žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací a současně dodat koncové zařízení na základě kupní smlouvy a žalovaný se zavázal za tyto služby a koncová zařízení řádně platit ceny vyúčtované ve lhůtě splatnosti. Žalovaný tyto své povinnosti porušil, když ve lhůtách splatnosti neuhradil vyúčtování uvedená v čl. I. podané žaloby. Uvedené částky neuhradil ani přes písemnou upomínku. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě se žalobkyně ani žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 5. Dle § 2079 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. 6. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobní návrh byl důvodný, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyně uzavřela s žalovanou platné smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na základě kterých se zavázala poskytovat tyto zmíněné služby žalovanému, a to včetně služeb třetích stran a včetně závazku prodat žalovanému koncová zařízení uvedená výše, a to v dohodnutých splátkách. Dle názoru soudu se v daném případě jedná o nároky z kupní smlouvy uzavřené ve smyslu § 2079 a násl. občanského zákoníku. Pravomoc soudu je dána s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kompetenčním sporu ze dne 26. 10. 2010 [číslo jednací], který dospěl k závěru, že předmětem řízení je cena za službu, když se jedná o objednávku vůči třetí straně na poskytnutí služby nabízející obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací a poskytnutí této služby nelze považovat za službu elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikací, nýbrž za služby, která nabízí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací. Povinnost žalovaného uhradit jak cenu za poskytnuté služby třetích stran, tak kupní cenu za koncová zařízení vyplývá z uzavřených smluv účastnických a dále kupních smluv spec. výše, a to na základě žalobkyní shora vystavených splatných faktur. Jelikož žalovaný nesplnil řádně a včas své závazky, dostal se do prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení. Na základě výše zmíněných skutečností rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění stanovil soud žalované dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Příslušnost Okresního soudu Plzeň-město je přitom dána dle článku 17 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, Brusel I bis. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 750,83 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.