24 C 201/2021-34 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu [okres] dne [datum] domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným, coby fyzickou osobou-podnikatelem ([IČO], s místem podnikání [adresa]), dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], jejímž předmětem bylo financování nákupu zboží specifikovaného žalovaným – přívěs, návěs do 3,5 t. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky a Sazebník poplatků. Žalobkyně byla v této souvislosti zastoupena prodejcem, [právnická osoba] s. r. o., jehož oprávnění uzavírat tento typ smluv vyplývá ze smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené dne [datum]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky určené výhradně na nákup předmětu financování vybraného žalovaným, žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit formou 24 pravidelných měsíčních splátek po [částka], splatných nejpozději k 15 dni, každého kalendářního měsíce, počínaje [datum]. Žalobkyně dostála svému závazku a dne [datum] poskytla žalovanému k rukám prodejce úvěr ve výši [částka]. Žalovaný neuhradil splátku splatnou dne [datum], čímž porušil svou povinnost splácet své závazky z poskytnutého úvěru řádně a včas a žalobkyně tak uplatnila svůj nárok na zaplacení smluvních úrok z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, za což mu naúčtovala poplatek ve výši [částka] dle Sazebníku poplatků. Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka, nicméně na svůj dluh ničeho neuhradil. Dlužná částka tak sestává z nesplacených splátek před zesplatněním úvěru (tj. splátka ve výši [částka] splatná dne [datum], splátky ve výši [částka] splatné dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) a poplatku za odeslání písemné upomínky ve výši [částka]. Žalobce dále požaduje úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši [částka]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřili, soud proto předpokládal jejich souhlas v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. 4. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, a to smlouvy o podnikatelském úvěru na koupi zboží č. [anonymizováno] ze dne [datum], Sazebníku k úvěrovým podmínkám [číslo] ze dne [datum], potvrzení o poskytnutí úvěru ze dne [datum], přehledu plateb, mandátní smlouvy uzavřené mezi prodejcem a žalobkyní dne [datum] a výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku, vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi žalobkyní (prostřednictvím prodejce) a žalovaným jako podnikatelem byla platně sjednána smlouva o podnikatelském úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) v rozhodném znění, kdy částka tomuto byla žalobkyní vyplacena dle dohodnutých podmínek (na účet prodejce) a žalovaný se tuto zavázal vrátit opětovně za shora popsaných podmínek. Své povinnosti však nedostál a žalobkyni dluhuje shora uvedené splátky. Soud má dále za prokázané, že žalobkyně upomínkou ze dne [datum] a předžalobní výzvou učiněnou právním zástupcem žalobkyně dne [datum] (včetně podacího archu) vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný na svůj dluh neplnil ničeho, v řízení ačkoliv mohl, netvrdil ani prokazoval opak. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 513 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky [částka]. 9. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Na základě platně uzavřené smlouvy o podnikatelském úvěru žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal tento splatit včetně úroku formou 24 měsíčních splátek po [částka]. Žalovaný ale tuto svoji povinnost porušil, když neuhradil splátku [číslo] ve výši [částka] splatnou dne [datum], a dále splátky po [částka] splatné dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné částky nárok na úhradu nákladů za zaslání písemné upomínky ve výši [částka] dle písm. A sazebníku, a to včetně nároku na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je žalovaný v prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění. Jelikož žalovaný uzavřel předmětnou smlouvu v postavení fyzické osoby podnikající, má žalobkyně v souladu s § 513 občanského zákoníku ve spojení s § 3 nařízení č. 351/2013 Sb., právo na paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Proto soud žalobě žalobkyně co do těchto částek v celkové výši [částka] s příslušenstvím vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když žalovanému uložil povinnost zaplatit tuto částku v obecné třídenní lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Ustanovením § 14b a. t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka], podmínky pro užití ust. § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny.