25 C 132/2020-69 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 2 085 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z této částky od 26. 3. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že osobní vozidlo [registrační značka] je evidováno v registru vozidel jako provozované. Žalovaný, jakožto provozovatel, neměl v období od 30. 5. 2018 do 19. 7. 2018 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Tato povinnost vyplývá z ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), žalobkyni proto dle ust. § 4 odst. 1 tohoto zákona vznikl nárok na příspěvek za nepojištěných 51 dnů, přičemž dle ust. § 4 odst. 3 citovaného zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 téhož zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 stejného zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit žalobkyni i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu s ust. § 4 odst. 6 téhož zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 25. 3. 2019. Dlužná částka se sestává ze základu příspěvku v celkové výši 1 785 Kč (denní sazba 35 Kč x 51 nepojištěných dní) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem 2 085 Kč Ani přes upomínku ze dne 6. 1. 2020 žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil. Žalobkyně rovněž požadovala přiznání úroků z prodlení v zákonné sazbě. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v registru obyvatel a na další soudem zjištěné adresy. K jednání soudu, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni, se účastníci nedostavili, přičemž zástupkyně žalobkyně svoji neúčast omluvila a nežádala o odročení tohoto jednání. Soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení i zástupkyně žalobkyně. 3. Soud z listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Jak vyplývá ze zprávy odboru registru vozidel a řidičů [stát. instituce] ze dne 25. 5. 2020 a dále [stát. instituce] ze dne 2. 11. 2020 vlastníkem a provozovatelem shora označeného vozidla byla v rozhodné době paní [jméno] [příjmení]. Jmenovaná byla evidovaným vlastníkem a provozovatelem od 17. 9. 2014 až do 28. 1. 2019, kdy bylo vozidlo ekologicky zlikvidované. Žalobkyně soudu předložila kupní smlouvu, kterou dne 22. 10. 2017 uzavřela paní [jméno] [příjmení], jakožto prodávající, a pan [celé jméno žalovaného], jakožto kupující. Touto smlouvou mělo dojít k prodeji ojetého motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka] za dohodnutou kupní cenu [částka]. V článku VI. citované smlouvy se strany dohodly, že vlastnické právo ke shora uvedenému vozidlu přejde z prodávající na kupujícího převzetím vozidla s tím, že vyznačení změny držitele motorového vozidla v technickém průkazu bude provedeno nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření této smlouvy u příslušného správního orgánu pro evidenci motorových vozidel, kdy v TP bude proveden záznam ve prospěch kupujícího. Za účelem provedení tohoto záznamu vydává prodávající kupujícímu plnou moc (zmíněná kupní smlouva). Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 8. 2. 2019 k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu [obec] [anonymizována dvě slova] v celkové výši 2 085 Kč ve stanovené lhůtě 30 dnů (zmíněná výzva). Dopisy ze dne 18. 4. 2019 a 31. 5. 2019 žalovaného následně upomenula o úhradu nedoplatku tohoto příspěvku (zmíněné upomínky). Žalovaný byl poté dne 6. 1. 2020 vyzván i právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínka ze zmíněného dne včetně doručenky a informací o zásilce včetně sledování zásilek). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný svoji povinnost vůči žalobkyni splnil. 4. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 5. Podle ustanovení § 4 odst. 1 až 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (1) Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. (2) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. (4) Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. (5) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (6) Povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. (7) Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. 6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není dán. V řízení bylo zprávami Magistrátu města Plzeň a Městského úřadu v Nýřanech prokázáno, že zapsaným vlastníkem a provozovatelem shora označeného motorového vozidla byla po celou dobu paní [jméno] [příjmení] Ani z předložené kupní smlouvy nelze učinit jednoznačný závěr, že vlastnické právo k danému vozidlu přešlo na žalovaného, a to především s odkazem na článek VI. této kupní smlouvy. Vlastnické právo mělo přejít z prodávající na kupujícího převzetím vozidla, v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by k takovému převzetí (a tím i k přechodu vlastnického práva na žalovaného) skutečně došlo. Důkazní břemeno nese žalobkyně, je na ní, aby nejen tvrdila, ale i prokázala rozhodné skutečnosti, tedy v daném případě i přechod vlastnického práva k vozidlu na žalovaného. Žalobkyně byla na tuto skutečnost upozorněna soudem ve výzvě ze dne 6. 11. 2020, ve svém následném vyjádření však rozhodná skutková tvrzení nedoplnila (rovněž ani nenavrhla důkazy k jejich prokázání), toliko zopakovala svá dosavadní skutková tvrzení a opakovaně předložila shodné důkazy. K jednání soudu, u něhož by jí bylo opakovaně poskytnuto poučení, se nedostavila. Za daného stavu nezbylo než konstatovat, že žalovaný není osobou pasivně věcně legitimovanou a žalobu zamítnout. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. Žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, náleželo právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Protože z obsahu spisu soud žádné takové náklady nezjistil, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.