28 C 298/2020-39 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 11. 8. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnosti zaplatit jí částku 2 994,55 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích smlouva o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, a to dne 8. 9. 2017 smlouva [číslo], dne 10. 3. 2018 smlouva [číslo] a dne 2. 9. 2018 smlouva [číslo]. Žalobkyně uvedla, že nárokuje v tomto řízení pouze část ceny, na kterou byla vyúčtování vystavena, a to nároky, o jejichž oprávněnosti je oprávněn rozhodnout civilní soud. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel se žalobkyní v souladu s ustanovením § 2079 a násl. občanského zákoníku kupní smlouvu na zařízení a dohodu o splátkách ceny zařízení dne 10. 3. 2017, objednávková faktura [číslo]. Žalovaný však své povinnosti vyplývající mu ze smlouvy porušil, když řádně a včas nehradil vystavená vyúčtování a ani proti těmto ve dvou měsíční lhůtě nepodal reklamaci, tudíž jeho právo zaniklo. Žalovaný je v prodlení s úhradou vyúčtování [číslo] (v řízení uplatňována částka 249,62 Kč). Žalovaný je v prodlení s vyúčtováním [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] kdy za všechna vyúčtování kromě vyúčtování posledně uvedeného žalobce uplatňoval v tomto řízení částku 249, 17 Kč a v naposledy uvedeném vyúčtování uplatňoval částku 1 250 Kč. 2.) Podle § 115a účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout i na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účastnit na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3.) Na základě předložených listinných důkazů, a to vystavených faktur, výzvy k úhradě dluhu, oznámení o ukončení poskytování služeb, smlouvy, objednávkové faktury, potvrzení o uzavření Dohody o splátkách ceny zařízení, přehledu zboží a služeb všeobecných podmínek žalobce vzal soud za jiná skutková tvrzení uvedená žalobkyní v podané žalobě. Bylo v případě na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. 4.) Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný se žalobkyní uzavřeli smlouvou o poskytování telekomunikačních služeb s tím, že žalovaný bude využívat telekomunikační služby žalobkyně. Po právní stránce soud posoudil ujednání účastníků jako smlouvu o poskytování služeb elektronických telekomunikací dle § 7 odst. 1 písm.b) zákona č. 127/2005 Sb., dále dle ustanovení § 2079 a následujících občanského zákoníku. Žalovaný smluvní ujednání porušil, když řádně a včas nehradil vystavená vyúčtování, když žalovaný netvrdil ani neprokazoval opak. 5.) O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Žalobkyni náleží celková náhrada 1 489 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále pak náleží odměně za tři úkony právní služby po 200 Kč a 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když hodnota úkonu i paušální náhrady je účtována dle ustanovení § 14b odst. 1, odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. 6.) O lhůtách plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., soud neshledal žádné důvody, pro které by měla být stanovena lhůta delší.