30 C 201/2021-39 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 26. 4. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 29. 7. 2016 dodávala žalované plyn do odběrného místa na adrese v [obec], [ulice a číslo], a to pro potřeby domácnosti. Smluvní strany se pak ve smlouvě v odst.„ Ostatní ujednání“ ujednaly pro případ, že zákazník (žalovaná) učiní bez souhlasu žalobkyně jakýkoliv právní a relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou smluvní pokutu zahrnující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu ve výši 400 Kč pro kategorii domácnost a 2 000 Kč pro kategorii maloodběratel za každý kalendářní měsíc jeho i jeho část následující po dni ukončení dodávky. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 2. 8. 2016 s možností automatické prolongace smlouvy. Pokud kterákoliv ze smluvních stran nejpozději 40 dnů před uplynutím doby trvání smlouvy písemně neoznámí druhé smluvní straně, že trvá na ukončení v aktuálně platném termínu jejího ukončení, prodlužuje se marným uplynutím této lhůty doba trvání smlouvy bez dalšího vždy o 12 měsíců. V souladu s tímto ujednáním došlo k prolongaci smlouvy do 6. 8. 2021. Žalobkyně dne 6. 8. 2021 v souladu s energetickým zákonem ukončila dodávku plynu, a to z důvodu opakovaného porušení platebních povinností ze strany žalované, konkrétně neuhrazením záloh za měsíc květen a červen 2020, kdy následně přípisem ze dne 10. 8. 2020 odstoupila od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalované. Zároveň vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 2 400 Kč fakturou [číslo] ze dne 9. 8. 2020 se splatností 19. 8. 2020, kdy na tuto vyúčtování byla provedena částečná úhrada ve výši 592,50 Kč, takže k úhradě zbývá částka 1 807,50 Kč. Žalovaná na tento dluh dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa přechodného pobytu občana EU na území ČR. 3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o Sdružených službách dodávky plynu do výše uvedeného odběrného místa, kdy zároveň mezi stranami byla sjednána smluvní pokutu pro případné předčasné ukončení smlouvy z důvodu na straně žalované, k čemuž došlo, když tato nehradila opakovaně zálohy, konkrétně na měsíce květen a červen 2020. S ohledem na shora uvedené tak žalobkyně od smlouvy odstoupila a vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 2 400 Kč ve smyslu ustanovení § 2048 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Na tuto smluvní pokutu pak bylo částečně plněno v částce 592,50 Kč. S ohledem na shora uvedené tak má žalobkyně právo na úhradu zbývající části smluvní pokuty ve výši 1 807,50 Kč Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze dvou úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 400 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, dvou režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 126 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 126 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., když soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala několik tisíc obdobných návrhů. V souvislosti se shora uvedeným soud dále doplňuje, že dospěl k závěru, že na řízení o žalobách o úhradu nezaplacené odebrané elektrické energie obecně dopadá shora uvedené ustanovení s výjimkou případů, kdy skutkové okolnosti věci i právní hodnocení jsou natolik specifické, že je již nelze zařadit k „ obdobným věcem“. V daném případě se nejedná o takovouto výjimku, kdy žaloba byla ke zdejšímu soudu podána na naprosto totožném vzoru tak, jako v jiných obdobných případech, kdy došlo toliko k aktualizaci dat.