30 C 214/2021-39 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 20. 5. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že dne 25. 2. 2020 uzavřela žalobkyně jako pojistitel s žalovaným jako pojištěným a pojistníkem pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka]. Pojistné bylo sjednáno ve výši 7 588 Kč, přičemž bylo splatné čtvrtletně ve výši 1 897 Kč. Žalovaný pak neuhradil pojistné splatné dne 26. 5. 2020, a to ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, takže ke dni 4. 9. 2020 došlo k zániku pojištění. Žalovaný je tak povinen uhradit dlužné pojistné za dobu trvání pojištění, tj. za období od 26. 5. 2020 do 4. 9. 2020 v částce 2 383 Kč, a dále upomínací výlohy ve výši 300 Kč v souladu s Všeobecnými pojistnými podmínkami, které jsou nedílnou součástí shora uvedené pojistné smlouvy. Žalovaný i přes předžalobní výzvu žalobkyně a zástupce žalobkyně na celkový dluh ve výši 2 683 Kč dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel jako adresu trvalého pobytu. 3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému sjednání pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka], kdy roční pojištěné bylo sjednáno ve výši 7 588 Kč, přičemž toto bylo splatné čtvrtletně ve výši 1 897 Kč. Žalovaný pak neuhradil pojistné splatné dne 26. 5. 2020, a to ani v dodatečně poskytnuté lhůtě ze strany žalobkyně, čímž došlo ke dni 4. 9. 2020 k zániku pojištění ve smyslu ustanovením § 12 zákona č. 168/1999 Sb. V souladu s ustanovením § 13 zákona č. 168/1999 Sb. pak má žalovaný povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné za dobu trvání pojištění, tj. za období od 26. 5. 2020 do 4. 9. 2020, v celkové výši 2 383 Kč, a dále upomínací poplatek ve výši 300 Kč dle Všeobecných pojistných podmínek. S ohledem na shora uvedené tak bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, dvou úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 400 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby, dvou režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 126 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 126 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že žalobkyni nebyla přiznána odměna za zaslání předžalobní upomínky zástupcem žalobkyně ze dne 11. 1. 2021, když žalovaný byl k úhradě dlužné pohledávky vyzván již samotnou žalobkyní dne 13. 10. 2020, tudíž se v daném případě nejedná o účelně vynaložený náklad řízení.