31 C 163/2021-29 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 9. 3. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 394,10 Kč, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, a to konkrétně dne dne 17. 02. 2018 smlouvu [číslo], dne 17. 02. 2018 smlouvu [číslo], dne 17. 02. 2018 smlouvu [číslo], dne 26. 01. 2019 smlouvu [číslo], dne 29. 01. 2019 smlouvu [číslo], dne 22. 03. 2019 smlouvu [číslo], když na základě těchto smluv se žalobkyně zavázala žalovanému poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby žalobkyni uhradit sjednané ceny. Žalobkyně dále uvedla, že dne 2. 3. 2019 uzavřela se žalovaným smlouvu [číslo], když na základě této smlouvy bylo žalovaným zakoupeno zboží, a to [anonymizována tři slova] [příjmení] [příjmení] za kupní cenu 3 977 Kč, když při převzetí žalovaný uhradil částku 377 Kč, zbývající částku se zavázal uhradit v pravidelných 12 měsíčních splátkách po 300 Kč. Žalobkyně se v rámci podané žaloby domáhá pouze části ceny, na kterou vystavila žalovanému vyúčtování, u nichž je dána pro rozhodnutí pravomoc soudu dle ustanovení § 129 odst. 1 věta 1. zákona o elektronických komunikacích (ve vztahu ke službám třetích stran), a částky představující nezaplacenu kuní cenu za zakoupené zboží, v daném případě je pak žalovaný v prodlení s těmito vyúčtováními: - vyúčtování [číslo] za období od 10. 04. 2019 - 09. 05. 2019 splatné dne 28. 05. 2019 v částce 3351.00 KČ, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 299.98 KČ - vyúčtování [číslo] za období od 10. 05. 2019 - 09. 06. 2019 splatné dne 28. 06. 2019 v částce 3422.00 KČ, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 299.42 KČ - vyúčtování [číslo] za období od 10. 06. 2019 - 09. 07. 2019 splatné dne 28. 07. 2019 v částce 2774.00 KČ, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 299.23 KČ - vyúčtování [číslo] za období od 10. 07. 2019 - 09. 08. 2019 splatné dne 28. 08. 2019 v částce 3968.00 KČ, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 299.23 KČ - vyúčtování [číslo] za období od 10. 08. 2019 - 09. 09. 2019 splatné dne 28. 09. 2019 v částce 5488.00 KČ, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 299.18 KČ - vyúčtování [číslo] za období od 10. 09. 2019 - 09. 10. 2019 splatné dne 28. 10. 2019 v částce 3062.00 KČ, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 299.18 KČ - vyúčtování [číslo] za období od 10. 10. 2019 - 09. 11. 2019 splatné dne 28. 11. 2019 v částce 3062.00 KČ, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 299.18 KČ - vyúčtování [číslo] za období od 10. 11. 2019 - 09. 12. 2019 splatné dne 28. 12. 2019 v částce 3062.00 KČ, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 299.18 KČ Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne 17. 8. 2020 2. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 3. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálu po sítích elektronických komunikací. 4. Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“) komunikačními činnostmi jsou poskytování služeb elektronických komunikací. 5. Podle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byly platně uzavřeny smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona o elektronických komunikacích, na jejichž základě žalobkyně, jakožto poskytovatel, se zavázala poskytovat žalovanému (zákazníkovi) dohodnuté služby elektronických komunikací. Žalovaný využíval těchto služeb, přičemž žalobkyně žalovanému umožnila, aby si za úplatu objednal služby třetích osob. Žalobkyně zprostředkovala uvedené služby žalovanému v rámci dohodnutého tarifu, čímž svoji povinnost splnila, žalovaný však nezaplacením sjednané částky, jež vyplývá ze Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně ve spojení s ceníkem, svoji povinnost porušil, čímž se dostal do prodlení. Žalobkyně tedy poskytla žalované služby ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích. Žalobkyně nebyla osobou vykonávající v daném případě komunikační činnost dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) citovaného zákona a z tohoto důvodu nebyla v posuzované věci dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu ve smyslu ustanovení § 129 odst. 1 zmíněného zákona, ale soudu, a to i s přihlédnutím k rozhodnutí Zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 26. 10. 2010, č. j. Konf 56/2010-12. Dále soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena kupní smlouva ve smyslu ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému koncová zařízení specifikovaná v žalobě a žalovaný se zavázal uhradit jeho kupní cenu ve výši 7 200 Kč formou předem sjednaných splátek (24 x 300 Kč měsíčně). Žalovaný své povinnosti vyplývající mu z kupní smlouvy porušil, když dohodnuté splátky nehradil, čímž se jeho dluh ve výši 2 394,10 Kč stal spatným v celé výši. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalovanému uložil povinnost k úhradě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena obecná třídenní ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 489 Kč. Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly splněny, tj. řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustálené vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.