31 C 179/2021-41 — Okresní soud Plzeň-město

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně uplatněný návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 26. 2. 2021, na zaplacení částky 1 464 Kč s příslušenstvím tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i na zaplacení nákladů řízení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný povinen platit předchůdkyni žalobkyně společnosti [právnická osoba], [IČO], podle pojistné smlouvy [číslo] ze dne 26. 8. 2019, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla. Dlužnou částku po zohlednění plateb žalovaného představuje dlužné pojistné za období od 4. 9. 2019 do 23. 2. 2020. K zániku pojistné smlouvy došlo ke dni 23. 2. 2020 z důvodu nehrazení pojistného žalovaným. Žalovaný byl před zánikem pojištění upozorněn na možnost zániku pojištění, pokud neuhradí dlužné pojistné v zákonné lhůtě dopisem ze dne 4. 9. 2019 O zániku pojištění byl žalovaný informován dopisem ze dne 23. 3. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalovaný dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku neuhradil. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s takovýmto postupem soudu souhlasila již v žalobě. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 5. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne 26. 8. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla Volkswagen [příjmení] [příjmení], [registrační značka]. Pojistnou smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout plnění pro případ pojistné události a žalovaný se za to zavázal hradit roční pojistné ve výši 5 706 Kč se čtvrtletní splatností splátky ve výši 1 512 Kč. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu od 26. 8. 2019 s automatickým prodlužováním. Vzhledem k tomu, že žalovaný přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 4. 9. 2019 pojistné neuhradil, zanikla pojistná smlouva ke dni 23. 2. 2020. Zánik pojištění byl žalovanému oznámen dopisem ze dne 23. 3. 2020. Dluh nebyl v celé své výši uhrazen žalovaným ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne 17. 2. 2021. Žalovaný žalobkyni takto neuhradil pojistné za období od 4. 9. 2019 do 23. 2. 2020 v celkové výši 1 464 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně byla dostatečně doložena plnou mocí advokáta a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 17. 2. 2021 ve spojení se smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018 ve spojení s přílohou k této smlouvě a dodatkem k této smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2012. 6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní: Podle § 1 odst. 3 ve spojení s ust. § 13 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, platí, že pojistník je povinen platit pojistiteli pojistné za dobu trvání pojištění. V daném případě bylo soudem z listin předložených žalobkyní (zejména pojistná smlouva, pojistné podmínky, upomínky, oznámení o zániku pojistné smlouvy) zjištěno, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla platně uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla žalovaného. Ve smlouvě se žalovaný zavázal hradit pojistné ve výši 1 512 Kč čtvrtletně s počátkem pojištění od 26. 8. 2019. Pojistné období bylo na dobu neurčitou. Dne 23. 2. 2020 pojistná smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného ve smyslu ust. § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 26. 11. 2019 do 23. 2. 2020 ve výši 1 464 Kč. Vzhledem k výše uvedenému tedy soud žalobu posoudil jako zcela důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl, když uložil žalovanému povinnost splnit ve lhůtě běžné, tedy ve lhůtě 3 dnů ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. včetně přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 464 sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka a podání návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.