31 C 272/2021-40 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 10. 5. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 941,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 000 Kč od 9. 5. 2020 do zaplacení, dále částku 1 977 Kč a náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že dne 23. 12. 2019 uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku přes webový portál žalobkyně [webová adresa]. Žalovaná se zaregistrovala na webovém portálu, přičemž v průběhu registrace zadala své následující údaje: jméno, příjmení, číslo OP nebo jiného průkazu, adresu trvalého pobytu, číslo mobilního telefonu, emailovou adresu. Dále si žalovaná zvolila své heslo ke svému účtu na portálu. Po založení svého účtu požádala žalovaná prostřednictvím portálu v sekci "Mé aktivity" o poskytnutí úvěru, kdy si prostřednictvím portálu zadala výši požadovaného úvěru a splatnost a seznámila se s veškerými informacemi, které je povinen věřitel poskytnout před uzavřením smlouvy v souladu s ustanovením § 95 zákona o spotřebitelském úvěru, což žalovaná potvrdila stiskem tlačítka“ zažádat”, aby jí byly vygenerovány dokumenty spjaté s poskytnutím úvěru. Po stisknutí tlačítka“ zažádat” byl žalované vygenerován text smlouvy, VOP a formulář s informacemi poskytovanými před uzavřením smlouvy. V případě že žalovaná s podmínkami smlouvy nesouhlasí, má možnost se po stisknutí tlačítka“ změna částky nebo délky půjčky” vrátit zpět na předchozí krok a změnit výši či dobu požadovaného úvěru. V případě souhlasu žalovaná zaškrtnutím tlačítka " Souhlasím s podmínkami smlouvy" a "souhlasím s VOP" a "souhlasím s podmínkami Předsmluvního formuláře" vyslovila souhlas s podmínkami dokumentace a stisknutím tlačítka "další" došlo k uzavření smlouvy. Veškerá smluvní dokumentace pak byla zaslána žalované na email uvedený při registraci. Identita žalované byla ověřena pomocí aplikace Kontomatik, která podléhá úpravě směrnice "PSD2", přičemž žalovaná zadá do aplikace své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví své domovské banky a následně sdělí žalobkyni údaje žalované. Na základě této smlouvy byla žalované dne 23. 12. 2019 poskytnuta částka ve výši 7 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázal tento úvěr k poslednímu dni splatnosti uhradit spolu se sjednanou úrokovou sazbou 0,9 % denně z vypůjčené částky, když splatnost byla sjednána tak, že částku ve výši 9 941,69 Kč uhradí ke dni 21. 2. 2020. Žalovaná před podáním žaloby uhradila celkem 1 200 Kč. Žalobkyni tak vznikl nárok požadovat zaplacení částky ve výši 9 941,69 Kč, neboť částka 1 200 Kč byla započtena na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně od 22. 2. 2020 do 22. 6. 2020 ve výši 854 Kč, dále na zákonný úrok z prodlení ve výši 146 Kč za období od 22. 2. 2020 do 22. 6. 2020 a částka 20, Kč na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně od 23. 6. 2020 do 22. 4. 2021 ve výši 200 Kč. Dále si pak na základě této smlouvy účastníci sjednali pro případ prodlení žalované s vrácením úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, ohledně níž je dlužník v prodlení. S ohledem na splatnost úvěru dne 21. 2. 2021 je smluvní pokuta účtována od 22. 2. 2020 z částky 7 000 Kč, kapitalizována ke dni 28. 4. 2021 ve výši 1 977 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes písemnou upomínku. 2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zdejšího soudu v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Podáním ze dne 25. 5. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně co zaplacení částky 200 Kč zpět, neboť tato byla dne 21. 5. 2021 uhrazena, kdy tato částka byla započtena na smluvní pokutu. Žalobkyně se nadále domáhala zaplacení částky 9 941,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 000 Kč od 9. 5. 2020, částky ve výši 1 777 Kč na smluvní pokutě a náhrady nákladů řízení. 5. Usnesením zdejšího soudu ze dne 28. 5. 2021 pod č. j. EPR 115110/2021-6 bylo řízení co do zaplacení částky 200 Kč zastaveno. 6. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 21. 9. 2021 (č. l. 10) vzala žalobkyně žalobu částečně co zaplacení částky 200 Kč zpět, neboť tato byla dne 21. 7. 2021 uhrazena, kdy tato částka byla započtena na smluvní pokutu. Žalobkyně se nadále domáhala zaplacení částky 9 941,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 000 Kč od 9. 5. 2020, částky ve výši 1 577 Kč na smluvní pokutě a náhrady nákladů řízení. 7. Usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 10. 2021 bylo řízení, usnesením pod č. j. 31 C 272/2021-22 co do zaplacení částky 200 Kč představující smluvní pokutu, zastaveno. 8. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení jednáním, žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila, soud tedy její souhlas předpokládal a postupoval dále v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. a ve věci jednání nenařizoval. 9. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] má soud za prokázané, že tato ve spojení s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, když na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 7 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu zpět s úrokem z vypůjčené částky ve výši 0,1 % denně, RPSN byla sjednána ve výši 1 732,09 % ročně, spotřebitelský úvěr byl sjednán na dobu 60 měsíců ode dne čerpání úvěru. Celková částka tedy byla splatná ve výši 9 941,69 Kč. Dále pak byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Z výpisu z účtu má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla dne 23. 12. 2019 částku 7 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit ve 2 splátkách, a to ke dni 22. 1. 2020 splátkou ve výši 4 994,87 Kč a ke dni 21. 2. 2020 částkou ve výši 4 946,82 Kč. Z výzvy ze dne 28. 4. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky upomínala. Z potvrzení [právnická osoba] má soud za prokázané, že vlastníkem účtu ke dni 23. 12. 2019, kam byla připsána částka 7 000 Kč, byla žalovaná. Tedy žalobkyně předložila soudu formuláře smlouvy o úvěru a všeobecných obchodních podmínek, jejichž obsahem jsou ujednání uvedená shora v rámci skutkových tvrzení žalobkyně, konkrétní uzavření od této smlouvy však zjištěno není. Žalobkyně popsala způsob uzavírání smlouvy, který ničím nedoložila. Skutečnost, že způsob uzavírání smlouvy je podrobně popsán ve všeobecných obchodních podmínkách, není důkazem o tom, že se tak v daném případě stalo či muselo stát. Zřejmé je tak pouze to, že žalovaná poskytla žalobkyni své osobní údaje a další informace o své osobě a dále, že žalobkyně poskytla žalované částku 7 000 Kč, uzavření konkrétní smlouvy však prokázáno není. 10. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalované, žalobkyně tvrdila, že tuto ověřila dotazníkem vyplněným žalovanou, z něhož je patrný příjem, příjmy pak ověřila výpisem z aplikace Kontomatik, která podlého úpravě směrnice„ PSD2“, která uvádí žalovaná. Takovýto způsob ověření údajů však ve skutečnosti není ověřením, jedná se o pouhé získání údajů poskytnutých žalovanou jako žadatelem o úvěr, aniž by údaje byly ověřeny jinou cestou či z jiných zdrojů. Dále žalobkyně tvrdila, že při posouzení úvěruschopnosti vycházela i z údajů, které získala nahlédnutím do účtu žalované. Při prostudování údajů takto získaných však nelze učinit závěr, že majetková situace žalované skýtá dostatečnou záruku k naplnění úvěrového závazku. Dále nahlédla do databáze [příjmení], výstup z této databáze však doložen není. Lustrace v evidenci exekucí není nástrojem ke zjištění úvěruschopnosti klienta, nýbrž pouze ke zjištění jeho případné rizikovosti, neboť vypovídá pouze o již vymahatelných a vymáhaných dluzích. Skutkově lze tedy shrnout, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované prokazatelně vycházela jen z údajů, které jí žalovaná sdělila a které prokazatelně nebyly dále ověřeny. 11. Na vztah mezi účastníky dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Podle ust. § 86 odst. 1 věty druhé z. s. ú., ve znění účinném od 1. 12. 2016, věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti schopen spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná, přičemž námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté prom