31 C 281/2021-28 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného zdejšímu soudu dne 15. 7. 2021 domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 510 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno pod výrokem I. tohoto rozsudku, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovanému jako držiteli televizního přijímače vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, když žalovaný tuto povinnost splnil dne 1. 9. 1989. Tímto pak vznikla žalovanému povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný nedostál své zákonné poplatkové povinnosti a nezaplatil televizní poplatky za období od července 2018 do srpna 2020, tedy vždy částku 135 Kč měsíčně. Celkem tak dluží žalobkyni částku 3 510 Kč (26 x 135 Kč). Vedle dlužné jistiny žalobkyně dále požaduje po žalovaném k zaplacení kapitalizovaný úrok z prodlení ve vztahu k prodlení s jednotlivými splátkami do dne vyhotovení žaloby, tedy do dne 15. 7. 2021 ve výši 623,99 Kč. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil ani přes písemnou upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, respektive v rámci lhůty, která jim byla stanovena ve výzvě, doručené jim do vlastních rukou, se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv zároveň byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud má v dané věci za prokázané, že žalovaný se přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence na adrese [adresa žalovaného], a to od září 1989 (prokázáno potvrzením České pošty, přihlášení poplatníka televizních poplatků). Žalovaný svoji povinnost platit televizní poplatky řádně neplnil a za období července 2018 do srpna 2020 vždy částku 135 Kč měsíčně neuhradil. Celkem tak ke dni podání žalobního návrhu dlužil žalobkyni na poplatcích za toto období částku 3 510 Kč. Žalovaný, ačkoliv o úhradu dlužné částky byl žalobkyní vyzýván, tuto do dnešního dne nezaplatil (výzva žalobkyně ze dne 27. 11. 2020). 5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 6. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb., měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč a měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 7. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy [anonymizováno], ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je [anonymizováno] oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení, určeného předpisy občanského práva. 8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaný jako poplatník televizního poplatku nesplnil svoji poplatkovou povinnost a za období červenec 2018 až srpen 2020 ve výši 135 Kč měsíčně neuhradil, celkem tedy žalovaný dluží žalobkyni částku ve výši 3 510 Kč. Výše poplatku je pak v souladu s ustanovením § 6 zákona č. 348/2005 Sb. v platném znění. Jelikož žalovaný neplnil řádně a včas, dostal se do prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 a žalobkyni vedle dlužné částky náleží rovněž i úrok z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění a který je žalobkyní vždy požadován od prvního dne prodlení se zaplacením jednotlivého televizního poplatku ke dni 15. 7. 2021, tedy ke dni vyhotovení žaloby. Ke splnění povinností byla žalovanému stanovena běžná třídenní lhůta v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením§ 142 odst. 1 o. s. ř ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla zcela úspěšná a proto jí přiznal soud právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč Náklady na právní zastoupení advokátem v daném sporu nebyly soudem přiznány s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12, který dospěl k závěru, že pokud [anonymizováno] (žalobkyně) agendu televizních poplatků sama spravuje, následné předání příslušných agend jakékoliv advokátní kanceláři postrádá racionální smysl. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazení televizních poplatků totiž nelze paušálně, byť výjimka je možná, očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru [anonymizováno]. Je pak jistě žádoucí, aby si [anonymizováno] činnost spojenou se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama. Soud tedy přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení spočívající v pouze jím zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, a i ke splnění této povinnosti byla žalovanému stanovena běžná třídenní lhůta dle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.