31 C 351/2020-43 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 9. 7. 2020 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 451,43 Kč, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, a to konkrétně dne 23. 5. 2017 smlouvu [číslo] a dne 3. 7. 2017 smlouvu [číslo]. Těmito smlouvami se žalobkyně zavázala žalované poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby žalobkyni uhradit sjednané ceny. Smlouva se řídí podmínkami služeb a zboží za zvýhodněnou cenu, všeobecnými podmínkami pro poskytování služeb elektronických komunikací, ceníkem a podmínkami jednotlivých služeb. Žalobkyně se pak v rámci podané žaloby domáhá pouze části ceny, na kterou vystavila žalované vyúčtování, u nichž je dána pro rozhodnutí pravomoc soudu dle ustanovení § 129 odst. 1 věty první zákona o elektronických komunikacích, v daném případě vyúčtování [číslo] za období od 20. 11. 2017 do 19. 12. 2017, splatné dne 7. 1. 2018 v částce 11 125 Kč, když v tomto řízení je nárokováno 649,05 Kč, vyúčtování [číslo] za období od 20. 12. 2017 do 19. 1. 2018, splatné dne 7. 2. 2018 v částce 5 108,12 Kč, když v tomto řízení je nárokováno 947,99 Kč a vyúčtování [číslo] za období od 20. 1. 2018 do 19. 2. 2018, splatné dne 10. 3. 2018 v částce 7 484 Kč, když v tomto řízení je nárokováno 854,39 Kč Celkem tak žalovaná dluží žalobkyni částku 2 451,43 Kč, která nebyla uhrazena ani přes písemnou upomínku žalobkyně ze dne 25. 10. 2018. 2.) Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen. 3.) Likvidátorka žalované společnosti se k žalobě vyjádřila tak, že žalovaná společnost je nekontaktní, neposkytuje žádnou součinnost, a tudíž likvidátor nemá k dispozici žádné účetní ani jiné vklady. 4.) V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 5.) Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“) komunikačními činnostmi jsou poskytování služeb elektronických komunikací. 6.) Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálu po sítích elektronických komunikací. 7.) Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona o elektronických komunikacích, na jejichž základě žalobkyně, jakožto poskytovatel, se zavázala poskytovat žalované (zákazníkovi) dohodnuté služby elektronických komunikací. Žalovaná využívala služeb jako účastník telefonní stanice [číslo] telefonního čísla [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], přičemž žalobkyně žalované umožnila, aby si prostřednictvím těchto telefonních čísel za úplatu objednala služby těchto třetích osob. Žalobkyně zprostředkovala uvedené služby žalované v rámci dohodnutého tarifu, čímž svoji povinnost splnila, žalovaná však nezaplacením sjednané částky, jež vyplývá ze Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně ve spojení s ceníkem (tj. částku vyúčtovanou za využité služby v celkové výši 2 451,43 Kč) svoji povinnost porušila, čímž se dostala do prodlení. Žalobkyně tedy poskytla žalované služby ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích. Žalobkyně nebyla osobou vykonávající v daném případě komunikační činnost dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) citovaného zákona a z tohoto důvodu nebyla v posuzované věci dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu ve smyslu ustanovení § 129 odst. 1 zmíněného zákona, ale soudu, a to i s přihlédnutím k rozhodnutí Zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 26. 10. 2010, č. j. konf 56/2010-12. Protože se žalovaná nesplněním svého závazku dostala do prodlení, má žalobkyně kromě dlužné jistiny nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož výše je v souladu s právními předpisy. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalované uložila povinnost k úhradě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena obecná třídenní ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 8.) Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 489 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.