34 C 229/2021-24 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 53 550 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 1. 11. 2020 došlo na ulici [ulice] v [obec a číslo] k dopravní nehodě s účastí vozidla [registrační značka], tovární značky Renault, model Megane, jehož vlastníkem je žalovaná. Policie ČR dala žalobkyni jako státní příspěvkové organizaci, která je v rámci výkonu své agendy pověřena mimo jiné odtahem vozidel nařízených Policií ČR, pokyn k odtahu daného vozidla na své odstavné parkoviště v [obec a číslo] [část obce], kde jej žalobkyně následně uskladnila. Vozidlo bylo na odstavném parkovišti uskladněno v období od 1. 11. 2020 do 3. 3. 2021, kdy by bylo vozidlo z důvodu zastavení růstu dalších nákladů předáno Magistrátu hlavního města Prahy na jeho odstavné parkoviště v [část obce]. Žalobkyně požaduje zaplacení nákladů za odtah vozidla z místa nehody na odstavné parkoviště žalobkyně ve výši 1 900 Kč a za odtah z odstavného parkoviště žalobkyně na odstavné parkoviště Magistrátu hlavního města Prahy v Dubči ve výši 2 900 Kč s odkazem na nařízení hlavního města Prahy č. 2/2013 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel, dále úhradu nákladů za uskladnění vozidla za období od 1. 11. 2020 do 3. 3. 2021, kdy cena za uskladnění za první až třetí den činí částku ve výši 250 Kč za den a od čtvrtého dne až do 180. dne činí částku ve výši 400 Kč a za každý další započatý den počínaje 181. dnem částku ve výši 50 Kč za den. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vyzvednutí vozidla dopisy ze dne 27. 11. 2020 a 5. 1. 2021, které se žalobkyni vrátily jako nevyzvednuté. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 18. 3. 2021 k zaplacení žalované pohledávky, avšak žalovaná ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně je státní příspěvkovou organizací zřízenou Zastupitelstvem hlavního města Prahy a byla hlavním městem Prahou ve své zřizovací listině pověřena k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a jejich hlídáním. Dne 1. 11. 2020 provedla žalobkyně odtah havarovaného motorového vozidla žalované [registrační značka], tovární značky Renault, model Megane, vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti žalobkyně. Cena nucených odtahů a parkovného byla stanovena nařízením hlavního města Prahy tak, že cena odtahu činí 1 900 Kč, první až třetí den střežení vozidla na parkovišti (parkovné) činí 250 Kč za jeden den, od čtvrtého do 180. dne činí parkovné 400 Kč za den a od 181. dne činí 50 Kč za jeden den. Vozidlo žalované strávilo na parkovišti celkem dobu od 1. 11. 2020 do 3. 3. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení parkovného fakturami: splatnou dne 15. 12. 2020 za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč, za parkování první tři dny ve výši 750 Kč, za parkování do 30. 11. 2020 ve výši 10 800 Kč, splatnou dne 18. 1. 2021 za parkování do 31. 12. 2020 ve výši 12 400 Kč, splatnou dne 15. 12. 2020 za parkování do 31. 1. 2021 ve výši 12 400 Kč, splatnou dne 15. 3. 2021 za parkování do 28. 2. 2021 ve výši 11 200 Kč, splatnou dne 17. 3. 2021 za parkování do 3. 3. 2021 ve výši 1 200 Kč a odtah do [část obce] ve výši 2 900 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vyzvednutí vozidla dopisy ze dne 27. 11. 2020 a dne 5. 1. 2021. Dne 18. 3. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila jí, že nebude-li zaplacena dobrovolně, obrátí se na soud se žalobou. 4. Skutečnost, že žalobkyně o příspěvku organizací hlavního města Prahy pověřenou odstraňováním silničních vozidel je prokázáno zřizovací listinou příspěvkové organizace ze dne 8. 12. 1997. Že došlo k odtahu vozidla shora uvedené registrační značky je prokázáno předávacím protokolem vozidla ze dne 11. 3. 2021. Skutečnost, že vozidlo bylo poté žalobkyní odtaženo na odstavné parkoviště Magistrátu hlavního města Prahy v Dubči, je prokázáno protokolem o převzetí vozidla od nálezce a jeho předání na odstavnou plochu ze dne 11. 3. 2021, výše cen nucených odtahů a parkovného je prokázána z nařízení hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Skutečnost, že se jedná o vozidlo ve vlastnictví žalobkyně je prokázáno kupní smlouvou ze dne 16. 9. 2020 s dodatkem ze dne 24. 11. 2020. Skutečnost, že žalobkyně vyúčtovala ceny parkovného se splatností uvedenými shora je prokázáno daňovými doklady ze dne 1. 12. 2020, 4. 1. 2021, 1. 2. 2021, 1. 3. 2021 a 3. 3. 2021. To, že žalobkyně vynaložila za odtah vozidla do [část obce] cenu 2 900 Kč je prokázáno kalkulací ceny za dopravu. Skutečnost, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vyzvednutí vozidla je prokázáno dopisy ze dne 27. 11. 2020 a 5. 1. 2021, a že vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě žalované pohledávky je prokázáno dvěma dopisy ze dne 18. 3. 2021. 5. Po právní stránce soud vyšel z § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze ve spojení s § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územích rozpočtů, neboť na základě těchto ustanovení byla žalobkyně zřízena. Odtah a uskladnění vozidla bylo provedeno podle § 27 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Jelikož žalovaná nezaplatila na výzvy žalobkyně, byla od 16. 12. 2020 do 19. 1. 2021, 16. 2. 2021, 16. 3. 2021 a 18. 3. 2021 podle § 1968 o. z. v prodlení co do částek uvedených ve výroku a žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 042 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 142 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 100 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 a dále 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.