39 C 135/2021-28 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 15. 7. 2021 domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 3 510 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, kapitalizovaným do 15. 7. 2021. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, vznikla mu tím povinnost přihlásit se jako poplatník k hrazení televizních poplatků. Žalovaný byl zařazen do evidence poplatníků televizního poplatku od ledna 2000, dluží na poplatcích za dobu od července 2018 do srpna 2020 celkem 3 510Kč (26 x 135 Kč), a to s odkazem na ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. Na výzvu k úhradě žalovaný nereagoval. 2. Pokud byla žaloba doručena žalovanému, ten uvedl, že od března 2018 je umístěn v [anonymizováno 5 slov]“. V době od července 2018 do srpna 2020 už nebydlel v bytě v [anonymizováno] ulici, jestli ale odhlásil televizní poplatky, neví. Se žalobou nesouhlasí. Neuvedl však žádné jiné relevantní skutečnosti. Žalobkyně k tomuto vyjádření uvedla, že na žalobě trvá. Žalovaný nesplnil své zákonné povinnosti v podobě odhlášení, neuvedl ani žádnou změnu doručovací adresy. Žalobkyně nemá žádnou možnost pátrat po tom, zda se televizní poplatník zdržuje na původně uváděné adrese. 3. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Právní zástupce žalobkyně souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, žalovaný se k výzvě soudu k témuž ve stanovené lhůtě nevyjádřil (byť tato výzva byla zaslána opakovaně a to včetně doplňujícího stanoviska žalobkyně), soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. a ve věci jednání nenařizoval. 4. Z listinných důkazů bylo zjištěno následující. Z výzvy žalobkyně ze dne 26. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl upozorněn na to, že nemá uhrazeny televizní poplatky a úroky z prodlení ve výši 7 313 Kč. Byl vyzván k jejich zaplacení, případně ke sdělení údajů nutných po odhlášení. Zásilka se žalobkyni vrátila jako nedoručená. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků soud zjistil, že byl žalovaný evidován jako poplatník v době dubna 2000. Následně mu tedy vznikla poplatková povinnost stanovená § 7 zákona č. 348/2005 Sb., tedy platit televizní poplatek ve výši stanovené prováděcím předpisem. Tento televizní poplatek v období od července 2018 činí 135 Kč měsíčně. Skutečnost, že žalovaný televizní poplatek ve shora uvedených měsících nezaplatil, vyplývá z přehledu nezaplacených předpisů předložených žalobkyní, dále pak tato skutečnost byla osvědčena i písemnou výzvou. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5. Podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena k evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. 6. Podle § 7 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 7. Podle § 10 téhož zákona, nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy [anonymizováno], ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je [anonymizováno] oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení, určeného předpisy občanského práva. 8. Soud po provedeném dokazování posoudil žalobu za zcela důvodnou, a to včetně úroku z prodlení (§1970 občanského zákoníku), který je požadován v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek plynutí úroku z prodlení je vždy určen ke dni následujícímu po splatnosti toho kterého měsíčního poplatku, tedy vždy od 16. kalendářního dne v měsíci, za nějž měl být poplatek zaplacen, a je kapitalizován do dne podání žaloby. Soud konstatuje, že není důvodná obrana žalovaného v tom smyslu, že se z původní adresy odstěhoval. Je na každém, aby řádné plnil své povinnosti, a v případě jakékoliv změny zásadních skutečností o tom informoval své partnery. Soud tedy dává za pravdu žalobkyni, že ta není bez dalšího schopna provádět pátrání o aktuální situaci poplatníků, a pokud není řádně hrazeno, je povinna televizní poplatky vymáhat. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy s ohledem na úspěch ve věci byla žalobkyni přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové výši 1 726 Kč (soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, 2 úkony právní služby po 200 Kč, 2 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21%), a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., při použití § 14b této vyhlášky. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.