39 C 151/2021 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 3. 6. 2021 a doplněnou podáním ze dne 29. 10. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit částku 7 757,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení a sjednaným úrokem. Žalobkyně uvedla, že se stala vlastníkem uvedené pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2021, kterou uzavřela se společností [právnická osoba] Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 15. 8. 2019 smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl žalovanému úvěr 10 000 Kč. Tento měl být uhrazen ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 490 Kč, první splátka byla splatná 15. 3. 2020, splatnost splátek byla stanovena k 25. dni v měsíci. Splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného číslo [bankovní účet], žalovaný byl povinný mít v den splatnosti každé splátky na účtu dostatek disponibilních prostředků. Finanční prostředky byly půjčeny za úrok 15,90 % ročně. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, bankou na to byl písemně upozorněn. Následně, v důsledku trvajícího porušení povinností, banka úvěr zesplatnila s účinností 2. 9. 2020, zároveň uplatnila právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty. Na to byl upozorněn žalovaný dopisem z 3. 9. 2020 a byl vyzván k zaplacení zůstatku úvěru. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky, ani na to nereagoval. Pohledávka sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 7 036,46 Kč, poplatků za pojištění schopnosti splácet, který byl měsíčně účtován 15 Kč a to v částce 75 Kč za 5 měsíců (květen – září 2020), smluvní pokuty 646,18 Kč (0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení, kdy je účtováno prodlení z částky 7 036,46 Kč za období od 2. 9. 2020 do 2. 12. 2020) a sjednaného úroku, dále pak z úroků z prodlení. 2. Ve věci byl dne 11. 6. 2021 vydán platební rozkaz, ten byl však zrušen, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit. Následně byla žalovanému doručena žaloba do vlastních rukou v místě jeho pracoviště, a to dne 29. 9. 2021, přesto se žalovaný k žalobě nevyjádřil. 3. Protože žalobce předložil spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti. Mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla dne 12. 7. 2018 uzavřena rámcová smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb. Na základě této smlouvy byl zřízen žalovanému běžný účet, spořící účet, žalovaný mohl využívat i dalších bankovních služeb v podobě smlouvy o termínovaném vkladu nebo poskytování investičních služeb. Dne 15. 8. 2019 požádal žalovaný o půjčku návrhem [číslo] kdy se jednalo o částku 10 000 Kč za úrokovou sazbu 15,90 % ročně, RPSN 17,07 %. Půjčka byla navrhována jako bezúčelová s tím, že bude převedena na bankovní účet žalovaného. Dne 15. 8. 2019 byl tento návrh smlouvy bankou akceptován, bylo sjednáno, že žalovaný bude hradit měsíční splátky, včetně pojištění 505 Kč se splatností vždy do patnáctého kalendářního dne v měsíci počínaje 15. 9. 2019. Dodatkem ze dne 10. 3. 2020 sjednaly strany posunutí termínu splatnosti tak, že splátky měly být hrazeny do 25. dne v měsíci. Dopisem ze dne 10. 8. 2020 byl žalovaný vyzván právním předchůdcem žalobkyně o úhradě pohledávky po splatnosti, která k 10. 8. 2020 činila 1 534,03 Kč. Dopisem ze dne 2. 9. 2020 oznámila [právnická osoba] žalovanému zesplatnění úvěru s odkazem na čl. 7 produktových obchodních podmínek, a to pro dlouhodobé nesplácení finančních závazků. K 2. 9. 2020 byl dluh vyčíslen na částku 7 485,20 Kč, když jistina představovala 7 036,46 Kč, komerční úrok 373,74 Kč a ostatní poplatky 75 Kč. Dopisem ze dne 1. 4. 2021 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaný byl vyrozuměn o tom, že aktuální výše dlužné částky činí k 23. 3. 2021 8 131,38 Kč. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky právním zástupcem žalobkyně dopisem ze 13. 5. 2021, kde mu byla stanovena dodatečná lhůta k plnění do 28. 5. 2021, byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Přehled splácení byl soudu předložen v podobě výpisů z bankovního účtu žalovaného počínaje červencem 2018 a konče únorem 2021, kde je zřejmá, že žalovaný se dostal do prodlení se splátkami, je zde zřejmé i na čerpání půjčky (v den 15. 8. 2019). Co se týče smluvní pokuty, ta je upravena v bodě 7.2 obchodních podmínek je sjednána v sazbě 0,1 % denně z částky, ohledně které je klient v prodlení. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je zcela důvodný. Soud má za prokázané, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla platně uzavřena úvěrová smlouva, na základě které bylo žalovanému poskytnuto 10 000 Kč bez určení účelu využití. Smlouva o úvěru byla shledána platným právním jednáním, neboť splňuje veškeré náležitosti, které s platnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014, splňuje i náležitosti požadované zákonem o spotřebitelském úvěru, je přesně sjednána úroková sazba (roční procentní sazba nákladů, výše měsíční splátky. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal, finanční prostředky mu byly zaslány na účet. Veškeré možné sankce (zde má soud na mysli sjednanou smluvní pokutu za prodlení) jsou přímo uvedeny v uzavřené smlouvě, jsou zcela srozumitelné, byť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, rozhodně nelze hovořit o nerovnováze mezi účastníky (soud akcentuje, že úvěr byl poskytnut na dobu dvou let zcela bez úroků), či o nepřiměřené výši sankcí. Všechny požadované částky včetně úroků z prodlení tedy soud shledal za důvodné a žalobě vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy s ohledem na úspěch ve věci byla žalobci přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč (soudní poplatek ve výši 400 Kč, 3 úkony právní služby po 200 Kč, 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21%), a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., při použití § 14b této vyhlášky. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.