39 C 174/2021-19 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným Okresnímu soudu Plzeň-město 19. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit částku 442 177,66 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a sjednaného úroku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalované úvěr, a to na základě smlouvy o úvěru Optimální splátka [číslo] ze dne 5. 5. 2016. Úvěr byl poskytován za účelem konsolidace závazků, které byly ve smlouvě specifikované. Žalovaná měla úvěr poskytnutý ve výši 558 440 Kč splácet spolu se smluvním úrokem 18 % ročně. Protože žalovaná porušila své povinnosti, byl úvěr k 24. 11. 2020 zesplatněn. Před podáním žaloby zaplatila žalovaná pouze 8 000 Kč, a to 7. 5. 2021, tato částka byla započtena na kapitalizované úroky. Aktivní legitimace žalobkyně je dána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 12. 2020. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou 441 702,66 Kč, dlužným smluvním úrokem 28 089,68 Kč za období od 25. 11. 2020 do 14. 12. 2020, dlužným úrokem z prodlení ve výši 620,81 Kč za shodné období a poplatky ve výši 475 Kč. Žalovaná ani po zaslané předžalobní výzvě dlužnou částku neuhradila, ačkoliv byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. Ve věci byl 28. 7. 2021 vydán platební rozkaz, který byl však pro jeho nedoručení žalované zrušen. Žalované se následně podařilo doručit žalobu do vlastních rukou dne 13. 9. 2021, žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila. 2. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil (žalobkyně vyslovila souhlas již v žalobě), soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 3. Z předložených listin bylo zjištěno, že žalovaná dne 4. 5. 2016 navrhla uzavření smlouvy o Optimální splátce, návrh je evidován pod [číslo]. Požadovala poskytnutí úvěru ve výši 596 150 Kč na dobu šesti let, výše splátky měla činit 10 837 Kč měsíčně při roční úrokové sazbě 18 %. Za dobu trvání smlouvy mělo být splaceno celkem 1 297 163 Kč. Výše úroků vypočtená za použití výpůjční úrokové sazbě představovala denně 293,99 Kč, dále byla sjednána výše poplatku za zaslání upomínky 500 Kč a výše poplatku za směnu smluvních podmínek na žádost klienta 300 Kč. Podle článku III smlouvy, respektive návrhu měl být úvěr poskytnout výhradně za účelem úhrady dluhů žalované vůči [právnická osoba], kdy měl být uhrazen zbytek úvěru poskytnutého 4. 2. 2013 částkou 96 600 Kč, zbytek úvěru poskytnutého 20. 4. 2009 částkou 185 850 Kč, zbytek úvěru poskytnutého 26. 3. 2004 částkou 203 700 Kč, nesplacený úvěr poskytnutý 2. 10. 2013 ve výši 96 800 Kč a nesplacený úvěr poskytnutý 20. 3. 2009 ve výši 13 200 Kč. Bylo sjednáno, že splátka bude splatná vždy k 1. kalendářnímu dni v měsíci ve sjednané výši. Podle článku II pokud klient poruší některou z povinností sjednaných ve smlouvě zejména v prodlení s některou platební povinností je banka oprávněna prohlásit dosud nesplacené částky úvěru, včetně úroku za splatné, případně může od smlouvy odstoupit. Návrh smlouvy byl akceptován bankou 5. 5. 2016 s tím, že je poskytována jistina 596 150 Kč na 6 let, měsíční splátka je sjednána ve výši 10 837 Kč. Totožnost při podpisu smlouvy byla ověřena z občanského průkazu žalované [číslo]. Dopisem ze dne 10. 5. 2016 bylo žalované oznámeno ukončení čerpání úvěru a byly shrnuty povinnosti žalované tak, že první úroková splátka je splatná 1. 6. 2016, první anuitní splátka pak 1. 7. 2016 ve výši 10 158 Kč. Datum poslední splátky úvěru byl stanoven 1. 6. 2016. Pohyb na úvěrovém účtu dokumentovala žalobkyně výpisem z účtu [číslo] ze kterého je zřejmé, že úvěr byl čerpán dne 5. 5. 2016 jednotlivými částkami, které jsou uvedeny shora v žalobních tvrzeních a týkají se jednotlivých nesplacených úvěrů. Z výpisu je patrná úroková splátka žalované 1. 6. 2016, a dále pak splátka 1. 7. 2016, 1. 8. 2016, 1. 9. 2016, 3. 10. 2016, 4. 11. 2016, 1. 12. 2016, 2. 1. 2017, 1. 2. 2017, 1. 3. 2017, 13. 4. 2017, 9. 5. 2017, 6. 6. 2017, 3. 7. 2017, 1. 8. 2017, 11. 9. 2017, 4. 10. 2017, 6. 11. 2017, 5. 12. 2017, 2. 1. 2018, 1. 2. 2018, 1. 3. 2018, 5. 4. 2018, 11. 5. 2018, 5. 6. 2018, 3. 7. 2018, 1. 8. 2018, 3. 9. 2018, 2. 10. 2018, 5. 11. 2018, 3. 12. 2018, 4. 1. 2019, 4. 2. 2019, 1. 3. 2019, 1. 4. 2019 a 11. 4. 2019, 9. 5. 2019, 3. 6. 2019, 1. 7. 2019, 6. 8. 2019, 16. 9. 2019, 4. 10. 2019, 12. 11. 2019, 12. 12. 2019, 24. 1. 2020, 28. 2. 2020, 30. 3. 2020, 20. 4. 2020, 22. 6. 2020, 27. 7. 2020, 2. 10. 2020. V posledním období, které je uváděno, nebyly splátky prováděny ve sjednané výši, od 2. 10. 2020 nebyla evidována žádná splátka. V průběhu období se také opakovaly výzvy ke splacení účtované v souladu s uzavřenou smlouvou částkou 500 Kč, a to například výzva ze 7. 3. 2019, 9. 9. 2019, 7. 11. 2019, 9. 12. 2019, 10. 2. 2020 či 9. 3. 2020. Také lze z předloženého výpisu konstatovat, že žalovaná nehradila splátky v době splatnosti. 4. Dopisem ze dne 24. 11. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně úvěr prohlásila za okamžitě splatný s odkazem na uzavřenou smlouvu a produktové podmínky. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky 478 988,15 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně byla dokládána rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 8. 2018 a smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 30. 12. 2020, včetně přehledu postoupených pohledávek, mezi kterými je i pohledávka za žalovanou. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávek právním předchůdcem žalobkyně 25. 1. 2021 a dále pak právním zástupcem žalobkyně ze dne 10. 3. 2021, kdy byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. 8. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Aktivní legitimace žalobkyně byla osvědčena smlouvou o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni přešlo právo k vymáhání pohledávky vzniklé z úvěrové smlouvy. Co se týče smlouvy o úvěru, tato byla shledána platným právním jednáním, neboť splňuje veškeré požadavky, které na smlouvu o úvěru klade občanský zákoník, ale také zákon o spotřebitelském úvěru. Smlouva obsahuje jasné vymezení práv a povinností smluvních stran, jednoznačně stanovena výše úvěru, v tomto případě i přesně stanoveno, jaký účel je úvěr poskytován, kdy se jednalo o konsolidaci půjček, které v předchozím období žalovaná u právní předchůdkyně žalobkyně získala. Finanční prostředky byly poskytnuty za úrok, který je zcela v mezích úrokových sazeb poskytovaných v daném období a pro daný účel, ani RPSN se žádným způsobem nevymyká běžnému obchodnímu styku v rámci spotřebitelských úvěrů. Smlouva není nevyvážená, ani co se týká sankcí, jedinou sankcí, která byla proti žalované použita, je platba za upomínky, který byly zasílány v průběhu smluvního vztahu, když řádně neplnila své povinnosti a neplatila sjednané splátky ve stanoveném termínu splatnosti. Soud tedy uzavírá, že právě z toho důvodu, že úvěrová smlouva byla posouzena jako platné právní jednání, a bylo prokázáno, že žalovaná nesplatila finanční prostředky, které byly poskytnuty, bylo žalobě vyhověno a to včetně sjednaného úroku zákonného úroku z prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 55 440 Kč. Tato částka je tvořena třemi úkony právní služby po 10 100 Kč, třemi paušálními náhradami po 300 Kč a DPH 21 % dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů řízení je navyšována o soudní poplatek 17 668 Kč. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., když žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě, neboť žalovaná netvrdila, že by tato lhůta byla nepřiměřeně krátká.