39 C 179/2021-36 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobami doručenými Okresnímu soudu Plzeň-město dne 11. 6. 2021 a 15. 6. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit částku 210 730,98 Kč s příslušenstvím a částku 81 204,93 Kč s příslušenstvím. Usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 16. 9. 2021 č. j. 39 C 179/2021-11 byly obě věci spojeny ke společnému řízení. První nárok byl odůvodněn tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 3. 4. 2017 smlouvu o hotovostním úvěru označenou jako„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno]. Při uzavření smlouvy byl žalovaný seznámen s podmínkami poskytování hotovostních úvěrů. Výše jistiny činila 263 000 Kč, žalovaný se zavázal dle smlouvy úvěr splácet ve formě měsíčních splátek po 4 352,53 Kč, splátka byla splatná vždy k 23. dni v měsíci. Bylo sjednáno 84 měsíčních splátek, finanční prostředky byly poskytnuty za 9,90% ročně. Dále se žalovaný zavázal platit poplatky podle platného sazebníku. Bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna odstoupit od smlouvy za situace, že žalovaný bude v prodlení se splácením více než dvou splátek, případně jedné splátky déle než tři měsíce. Žalovaný porušil smluvní podmínky, neuhradil splátky za měsíce březen, duben, květen 2019. Žalobkyně tedy dopisem z 8. 3. 2021 od smlouvy odstoupila, čímž se stal splatný celý dluh. Pohledávka je tvořena jistinou ve výši 210 580,98 Kč, dlužnými poplatky 150 Kč, sjednaným úrokem kapitalizovaným ke dni splatnosti pohledávky 8 468,92 Kč a neuhrazeným úrokem po splatnosti ve výši 43 290,52 Kč do 10. 8. 2020. Dále pak žalobkyně požaduje sjednaný úrok 9,90% ročně z částky jistiny od 11. 8. 2020 do zaplacení, z téže částky pak zákonný úrok z prodlení od 11. 8. 2020 také do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný svůj dluh nevyrovnal ani po zaslání výzvy. Co se týká druhé pohledávky, ta vznikla ze smlouvy o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno], která byla mezi účastníky uzavřena 10. 5. 2017, i v tomto případě se žalovaný seznámil také s podmínkami poskytování hotovostních úvěrů a sazebníkem. Jistina úvěru činila 100 000 Kč, byla poskytnuta za úrok 9,90% ročně. Žalovaný měl tento úvěr splácet také formou měsíčních splátek po 1 654, 96 Kč měsíčně, splatných vždy k 23. dni v měsíci, i v tomto případě bylo sjednáno 84 měsíčních splátek. Shodně jako v předchozím případě žalovaný neuhradil splátku za měsíce březen, duben a květen 2019, dluh se stal splatným oznámením v dopise z 8. 3. 2021. V tomto případě je požadována jistina 81 054,93 Kč, poplatek 150 Kč, neuhrazený úrok kapitalizovaný ke dni splatnosti pohledávky 3 261,47 Kč, dále pak sjednaný úrok kapitalizovaný k 10. 8. 2020 zvýšený o sazbu zákonného úroku z prodlení 16 659,39 Kč. Z jistiny je požadován také sjednaný úrok 9,90% ročně jdoucí od 11. 8. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení jdoucí od 11. 8. 2020 do zaplacení. Ani v tomto případě žalovaný nereagoval na výzvu k zaplacení. V obou věcech byl 24. 6. 2021 vydán elektronický platební rozkaz, v obou případech byl však pro jeho nedoručení žalovanému zrušen usnesením ze dne 28. 8. 2021. 2. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil již v žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal. 3. Z předložených listin bylo zjištěno, že dne 3. 4. 2017 byla uzavřena mezi účastníky smlouva o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ označená jako [anonymizováno] [bankovní účet]. Žalovaný je uveden jako úvěrovaný, identifikován rodným číslem, adresou trvalého pobytu i korespondenční adresou. Bylo sjednáno, že žalovanému bude poskytnut úvěr 263 000 Kč převodem na jeho účet [anonymizováno] [číslo]. Úvěr měl být vrácen podle článku 2.1 smlouvy v 84 měsíčních splátkách splatných vždy do 23. dne kalendářního měsíce nejpozději do 23. 4. 2024, výše splátky zahrnující jistinu a platbu úroků činila 4 352, 53 Kč Celkem mělo být uhrazeno 367 000,10 Kč, úroková sazba za půjčení peněz byla sjednána 9,90% ročně s tím, že zůstává neměnná po celou dobu trvání smlouvy, stejně tak RPSN. Za uzavření smlouvy nebyl sjednání žádný poplatek. V článku 7.1 je sjednáno, že v případě prodlení se splátkou úvěru je klient povinen uhradit úrok z prodlení. Další důsledky případného prodlení jsou pak upraveny v podmínkách včetně možnosti odstoupení od smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že s těmito podmínkami se seznámil. Shodné údaje plynou i z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, zde je zvýrazněna RPSN 10, 37%. Z podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů [anonymizováno] ([číslo]) je žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy s okamžitou účinností, pokud je klient v prodlení se splácením více než dvou měsíčních splátek úvěru nebo jedné měsíční splátky úvěru déle než tři měsíce. Podle článku [číslo] je v případě odstoupení od smlouvy klient povinen nejpozději do 30 dnů od odeslání odstoupení vrátit jistinu čerpaného úvěru, a to včetně úroku, na který by bance vznikl nárok. Žalobkyně vyzvala 8. 3. 2021 žalovaného k doplacení pohledávky ve výši 284 598 Kč s tím, že kromě dlužné částky je účtován ještě poplatek 150 Kč za výzvu k zaplacení. Byla stanovena dodatečná lhůta k plnění 7 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně oznámila, že zároveň se jedná o odstoupení od smlouvy o půjčce právě s odkazem na bod [číslo] obchodních podmínek. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení právním zástupcem žalobkyně 14. 4. 2021. Z úvěrové historie je zřejmé, že naposledy bylo řádně hrazeno v březnu 2019, další platby nebyly zaznamenány. 4. V listinné podobě byla předložena také smlouva uzavřená dne 10. 5. 2017, podle které bylo žalovanému poskytnuto 100 000 Kč převodem na jeho účet č. [bankovní účet]. Bylo sjednáno, že žalovaný uhradí celkem 139 520,19 Kč, a to formou měsíčních splátek po 1 654,96 Kč splatných vždy do každého 23 dne kalendářního měsíce, a to po dobu 84 měsíců. Výpůjční úroková sazba byla sjednána 9,90% ročně, RPSN 10,37%, poplatek za sjednání půjčky nebyl sjednán. Z úvěrové historie je zřejmé, že naposledy bylo hrazeno v březnu 2019, již zde byly účtovány úroky z prodlení, tyto se objevují i u předchozích plateb již v roce 2018 [ulice] podmínky u této smlouvy jsou shodné jako u smlouvy předchozí. I zde je datováno odstoupení 8. 3. 2021, kdy byl žalovaný právě na odstoupení od smlouvy upozorněn a byl vyzván k vrácení částky 109 634, 67 Kč. Naposledy byl k úhradě vyzván žalovaný právním zástupcem žalobkyně 14. 4. 2021 s tím, že byl upozorněn na možnost soudního vymáhání. Pokud soud vyžádal od žalobkyně doklady svědčící o tom, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěry schopnost žalovaného, doplnila žalobkyně podání z 21. 9. 2021 následující. Bylo uvedeno, že schopnost žalovaného úvěr splácet byla posuzována u každé z uzavřených smluv. Došlo k odborné kontrole finančních toků na běžném účtu klienta, který je veden u žalobce, dále pak postačuje čestné prohlášení klienta o výši jeho příjmu v žádosti o spotřebitelský úvěr. Poskytnutí obou hotovostních úvěrů bylo předschváleno nabídkou banky, žadatel neměl povinnost dokládat příjem. Žádost byla schválena v obou případech na základě pravidelného kreditního příjmu na běžném účtu žalovaného za poslední tři měsíce před poskytnutím úvěru, kdy kreditní platby ve prospěch žalovaného pocházely od zaměstnavatele [právnická osoba] Navíc v době poskytnutí úvěru na částku 263 000 Kč byl řádně splácen úvěr s limitem 100 000 Kč. Samozřejmě žalobkyně nahlížela též do bankovních i nebankovních registrů (ISIR, Solutions, BRKI) vždy s negativním výsledkem. Žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru žalovaný uvedl, že je zaměstnán na dobu neurčitou od 1. 10. 2016 s čistým měsíčním příjmem 14 000 Kč, potvrdil, že jím uvedené údaje jsou pravdivé. Další důkazy navrhovány prováděny nebyly. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Z předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalobkyně prokázala listinnými důkazy, že žalovanému poskytla finanční prostředky na základě úvěrových smluv, v jednom případě 230 000 Kč, ve druhém případě 100 000 Kč za předem sjednaných podmínek. Zde soud předesílá, že podmínky uzavřené úvěrové smlouvy se žádným způsobem nevymykaly z běžného obchodního styku v těchto případech tak, jak fungoval právě v roce 2017. Úroková sazba 9,9% se zásadním způsobem nelišila od průměrné úrokové sazby, jak vyplývá ze statistických údajů České národní banky. Žalovaný nebyl vystaven ani nepřiměřeným sankcím, poplatkům či dalším platbám, které by nedůvodně navyšovaly částky za půjčení finančníc