39 C 211/2021-64 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 5. 10. 2021 a doplněnou dne 1. 11. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit částku 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 8. 2. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru pro poskytnutí částky 30 000 Kč. Za poskytnutí úvěru včetně úroků z úvěru byl dohodnutý poplatek 11 577,60 Kč, smlouva byla uzavřena distančním způsobem. Úvěr měl být splacen ve 12 měsíčních splátkách po 3 464,80 Kč včetně dohodnutého poplatku. Žalobkyně dokládá, že žalovaný úvěr čerpal a z části i hradil. Z titulu smlouvy o úvěru požaduje žalobkyně zaplatit částku 15 000 Kč, úrok z prodlení je požadován v zákonné výši od 26. 3. 2020, neboť dne 23. 3. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, 24. 3. 2020 se upomínka dostala do sféry žalovaného, 25. 3. 2020 měl tedy plnit. Den následující se dostal do prodlení. Aktivní legitimaci žalobkyně dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou dne 5. 3. 2020 uzavřela se [právnická osoba] [příjmení] [jméno], což byl přechodný věřitel, který získal původní pohledávku od společnosti [právnická osoba] Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Žalobkyně ještě doplnila, že žalovaný za celou dobu trvání úvěru neuhradil ničeho. K otázce úvěry schopnosti žalobkyně doplnila, že její právní předchůdkyně řádně ověřila schopnost žalovaného splácet, provedla rešerši v insolvenčním rejstříku i v centrální evidenci exekucí. Žalovaný se prokázal dokladem totožnosti (občanský průkaz), v době žádosti o úvěr byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem přes 35 000 Kč, když doložil výplaty doručené mu na bankovní účet za měsíc listopad a prosinec 2018 a leden 2019, jediné výdaje, které uvedl, činily cca 12 500 Kč měsíčně. Žalobkyně dále odkázala na několik rozhodnutí Krajského soudu v Plzni z roku 2020, kdy např. ve věci 25 Co 397/2019, 64 Co 333/2019 odvolací soud dovodil, že uzavřené smlouvy jsou platným právním jednáním, a to i přes poměrně vysokou výši roční úrokové sazby, ani sjednaná smluvní pokuta není nepřiměřeně vysoká. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti. Dne 8. 2. 2019 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru označená [číslo] kdy úvěrující je společnost [právnická osoba] Žalovaný vystupuje v pozici úvěrovaného, je označen jménem, rodným číslem, bydlištěm dle občanského průkazu včetně čísla občanského průkazu, telefonním kontaktem, emailovou adresou a číslem bankovního účtu. Sjednává se, že je poskytován bezúčelový spotřebitelský úvěr 30 000 Kč za pevnou úrokovou sazbu 35,51% ročně. Za dobu splácení úvěru měl být uhrazen úrok 6 077,60 Kč, dále pak poplatek za poskytnutí úvěru 5 500 Kč. Úvěr byl poskytnut na jeden rok, bylo nastaveno, že celá částka bude uhrazena ve 12 měsíčních splátkách po 3 464,80 Kč. Součástí uzavřené smlouvy je i rozpis jednotlivých splátek, ze kterých je seznatelné, kolik je z každé jednotlivé splátky započítáváno na smluvní úrok, na jistinu a na poplatek z poskytnutého úvěru, když soud předesílá, že poplatek za poskytnutí úvěru je rovnoměrně rozložen do každé ze splátek. Za celou dobu splácení má být uhrazeno celkem 41 577,60 Kč. Za porušení povinností ze smlouvy jsou v článku VIII. nastaveny sankce v podobě úroku v prodlení, práva úvěrujícího na náhradu účelně vynaložených nákladů s vymáháním, dále pak také právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z celkové dlužné částky až do zaplacení se stanoveným limitem. V podstatě shodné údaje již jsou uváděny i ve formuláři pro standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru, kde je přehledně uvedeno, jaká je výše spotřebitelského úvěru, jaká je celková částka k zaplacení i výše poplatku za zpracování žádosti. Úroková sazba je sjednána 35,51% ročně, RPSN 89,35%. Uvádí se, že úvěr je poskytován bez zajištění. Aktivní legitimace žalobkyně byla dokládána smlouvou o postoupení dluhu [číslo] 2019 uzavřené mezi [právnická osoba] a [příjmení] [příjmení] [jméno] ze dne 2. 1. 2020, dále pak smlouvou o postoupení souboru pohledávek mezi [příjmení] [příjmení] [jméno] a žalobkyní ze dne 5. 3. 2020 včetně příloh k těmto smlouvám, kde pohledávka za žalovaným figuruje. Dokladem o poskytnutí úvěru je potvrzení [právnická osoba] o bezhotovostní platbě 30 000 Kč dne 8. 2. 2019 na účet č. [bankovní účet], což je číslo bankovního účtu uvedené v uzavřené úvěrové smlouvě. Dopisem právního zástupce žalobce ze dne 23. 3. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky, a to i formou emailové komunikace na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě. Žalobkyně dále předložila kopii [číslo obč. průkazu], kterým se při uzavírání smlouvy žalovaný prokázal a také kopií rodného listu této osoby, dále pak kopie výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet], který je na jméno žalovaného veden u [ulice] [anonymizováno], a kde byly ověřeny příchozí úhrady mzdy od [právnická osoba], a to ve dnech 5. 12. 2018, 7. 1. 2019 a 6. 2. 2019. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 7. Podle § 1970 obč. zák. 89/2012 (účinný ke dni počátku prodlení) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Z předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení částky 15 000 Kč je zcela důvodný. Soud konstatuje, že předložená smlouva o úvěru podle jeho názoru splňuje podmínky pro označení smlouvy jako platného právního jednání. Soud se zabýval strukturou smlouvy, její přehledností i údaji, které před jejím uzavřením měl žalovaný jako úvěrovaný k dispozici. Lze konstatovat, že smlouva včetně všech svých příloh, které jednak obsahují základní informace, dále pak také obsahují vysvětlení jednotlivých pojmů je naprosto přehledná, nedává prostor pro jakékoliv domýšlení či zastírání případných sankcí, které by při nesplácení mohly být použity. Ze smlouvy je zcela jednoznačné, jak vysoká částka je poskytována, jak vysoký úrok za tuto částku bude úvěrující požadovat a jak vysoký je poplatek za poskytnutí úvěru. Úroková sazba je stanovena částkou 35,51% ročně. Za situace, kdy by soud za jakýsi skrytý úrok považoval i sjednaný poplatek 5 500 Kč, byla by úroková sazba vypočtena 38,59% ročně. Roční procentní sazba nákladů vychází 89,35% ročně. V tomto případě, byť se jedná o úrokovou sazbu vyšší, než je ta, která odpovídala v únoru 2019 sazbě poskytované bankovními domy (úvěry na spotřebu byly poskytovány za cca 8,9% ročně, v případě kreditních karet se jednalo cca o 19,15% ročně), soud sazbu 38,5% ročně nepovažuje za takovou, kterou by bylo možné označit za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, poškozování spotřebitele, či z jiných důvodů, které se běžně u zamítavých stanovisek v těchto případech používají. Je také třeba mít na zřeteli, že to byl sám žalovaný, kdo využil služeb žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, sám si aktivním způsobem vyhledal poskytovaný produkt na internetových stránkách a formou elektronické komunikace sám vyvíjel aktivní činnost pro uzavření smlouvy. Soud nemá pochybnosti o tom, že to byl právě žalovaný, kdo tyto činnosti vykonával, a to jednak z důvodu toho, že byly předloženy kopie osobních dokladů, stejně tak ale bylo ověřeno, že účet, na který finanční prostředky byly poskytnuty, je označen právě jménem žalovaného. Soud navíc nemá pochybnosti ani o tom, že právní předchůdce žalobkyně se zachoval odpovědně ve směru zjišťování schopnosti žalovaného úvěr splácet, pokud si nechal předložit i bankovní výpisy ohledně výplaty mezd za předešlé čtvrtletí, kdy výše mzdy přesahující 30 000 Kč čistého, jistě nedává logickou obavu z toho, že by žalov