11 C 137/2021-38 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobou podanou tomuto soudu dne 1. 7. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 902 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % od 22. 2. 2018 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 1. 2021 se společností [právnická osoba] Tento věřitel uzavřel se žalovanou dne 21. 12. 2017 smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytl úvěr 4 500 Kč, který měl být splacen nejpozději do 21. 2. 2018. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], platba byla identifikována [variabilní symbol]. Podle dodatku ke smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala uhradit poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1 402 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy, tím zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované splácet úvěr jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Po odeslání smluvní dokumentace žalované byly zaslány peněžní prostředky na bankovní účet žalované. Přestože byl úvěr žalované poskytnut, ta jej dosud neuhradila a předmětem žaloby tak byla jistina úvěru ve výši 4 500 Kč a nesplacený poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1 402 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) soud rozhodl bez jednání, jelikož žalobkyně s takovým postupem souhlasila a souhlas žalované se v souladu s § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal. Na základě žalobkyní předložených listin dospěl soud k závěru, že žalobkyně v tomto řízení přes výzvu soudu ze dne 8.10.2021 neprokázala platné uzavření tvrzené smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem společnosti [právnická osoba] a žalovanou, neboť především neprokázala tvrzený kontraktační proces uzavření předmětné smlouvy a to, že žalovaná skutečně projevila vůli úvěrovou smlouvu v dokládané podobně uzavřít, když žalobkyní předložené znění úvěrové smlouvy nebylo ze strany žalované žádným způsobem podepsáno. Soud proto má za to, že žalobkyně neprokázala uzavření úvěrové smlouvy ve smyslu § 2395 a násl. o.z. a dle zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. Z žalobkyní předložených listin (stranami nepodepsané úvěrové smlouvy, nepodepsaného dodatku k úvěrové smlouvě, potvrzení o provedené platbě, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní výzvy ze dne 2. 2. 2021) a ze zprávy [právnická osoba] ze dne 18.10.2021 tak soud zjistil jen tolik, že patrně žalovaná sdělila původnímu věřiteli své osobní údaje obsažené v záhlaví předložené úvěrové smlouvy, původní věřitel zaslal žalované na její účet vedený [právnická osoba] částku 4 500 Kč a následně upomínal žalovanou o úhradu dluhu. Ostatní žalobní tvrzení z předložených listin nelze mít za prokázané, neboť předložené listiny neobsahují žádný projev vůle žalované, ani způsob, jakým žalovaná učinila jednání prostřednictvím elektronických prostředků. Protože k prokazatelnému uzavření smlouvy nedošlo, má žalobkyně toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení v částce 4 500 Kč dle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na ostatní plnění v podobě poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1 402 Kč žalobkyně nárok nemá. Soud proto žalobě vyhověl pouze v rozsahu částky 4 500 Kč s úrokem z prodlení (§ 1970 o.z.) v sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z této částky ode dne 10. 2. 2021, tedy ode dne, kdy již lze očekávat, že marně uplynula třídenní lhůta k plnění stanovená žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 2. 2. 2021. Postoupení pohledávky dle § 1879 o.z. žalobce doložil Oznámením původního věřitele o postoupení pohledávky adresovaným žalované a datovaným dne 2.2.2021. Ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl jako nedůvodnou. K plnění soud určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni, která měla ve věci částečný úspěch a částečný neúspěch, přiznal soud podle § 142a odst. 1 a § 142 odst. 2 o.s.ř. proti žalované náhradu nákladů v rozsahu 50%, kdy soud od procesního úspěchu žalobkyně odečetl její procesní neúspěch. Žalobkyně měla nárok na nákladu představující odměnu advokáta podle § 14b odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka, žaloba) po 300 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč, dále 21 % DPH z těchto náhrad a k tomu soudní poplatek 400 Kč, celkem 1 489 Kč 50% z této částky činí 745 Kč Lhůta k plnění byla i zde stanovena jako obecná třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř.