11 C 96/2022-25 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobce se žalobou podanou tomuto soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnosti zaplatit žalobci částku 1 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že žalovaný dne [datum] cestoval dopravním prostředkem: [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] veřejné hromadné dopravy osob provozovanou [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], akciovou společností, v [obec] (dále jen DP) a uzavřel tak s ním smlouvu o přepravě osob. Ze strany DP byla provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovaný byl kontrolorem na místě vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty). Další okolnosti o uzavřené přepravní smlouvě a o jejím porušení vyplývají ze Zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo]. Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona (§ 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách a dále z vyhl. č. 175/2000 Sb., Přepravního řádu, a Smluvních přepravních podmínek PID. Žalovanému vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému (smluvní pokutu) ve výši 1 500 Kč. Splatnost přirážky nastala v den přepravní kontroly. Žalovaný částku dosud nezaplatil. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalobce ani žalovaný neměli námitek proti postupu soudu dle § 115a o.s.ř., a soud proto věc rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listin. Z přeložených listin má soud za prokázané, že žalovaný se nemohl prokázat platnou jízdenkou (průkazkou) v žalobě uvedený den ve voze linky metra B hromadné dopravy provozované žalobcem v hlavním městě [obec]. Totožnost žalované byla při přepravní kontrole zjištěna revizorem dle obsahu Zápisu o přepravní kontrole a žalovaný zápis o přepravní kontrole rovněž podepsal. Z obsahu záznamu je zřejmé, že žalovaný se při kontrole neprokázal jízdním dokladem. Žalovaný nezaplatil přirážku k jízdnému v částce 1 500 Kč, a to ani doposud. Žalovaný byl o zaplacení dlužné částky žalobcem písemně vyzván dopisem ze dne [datum]. V daném případě má soud z předložených důkazů za prokázané, že žalovaný jako cestující použil veřejný dopravní prostředek, jehož provozovatelem je žalobce, neprokázal se však při kontrole prováděné pověřenou osobou žalobce na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem, a vznikla mu proto podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši žalované částky. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil, bylo žalobě vyhověno, jak co do jistiny představované nezaplacenou přirážkou k jízdnému, jejíž výše odpovídá smluvním přepravním podmínkám žalobce a nepřesahuje částku uvedenou v § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., tak co do úroků z prodlení, neboť počátek prodlení i výše úroků z prodlení jsou v souladu s § 1970 občanského zákoníku a s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovanému byla ke splnění povinnosti stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. běžná třídenní lhůta. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Tyto náklady představuje odměna advokáta § 14b odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 200 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč, dále 21% DPH z těchto náhrad a k tomu soudní poplatek 400 Kč, celkem 1 489 Kč.