13 C 170/2021-15 — Okresní soud Plzeň-město

1 Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ obchodník s elektřinou“) na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] dodávala žalované do jejího odběrného místa na adrese [adresa žalované] (dále jen„ odběrné místo“) elektrickou energii, žalovaná však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnila a za 742 kWh elektřiny dodané v období od [datum] do [datum] dlužila obchodníku s elektřinou částku [částka] Smlouvou ze dne [datum] postoupil obchodník s elektřinou pohledávku vůči žalované žalobkyni. Na příslušenství vymáhané pohledávky požadovala žalobkyně 9,75 % roční úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2 Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci se opírá o ustanovení čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech a o skutečnost, že žalovaná měla v době zahájení řízení bydliště v České republice (viz výpis z registru obyvatel na č.l. 8 spisu). 3 Žalovaná se k žalobě, jež jí byla doručena uložením s účinky ke dni [datum] (viz obálku na č.l. 12 spisu a sdělení na č.l. 13 spisu), nevyjádřila. 4 Soud ve věci konal jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, o jeho odročení nepožádal. Žalovaná, jíž bylo předvolání doručeno spolu se žalobou uložením s účinky ke dni [datum] (viz výše), se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud však dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu a důkazů provedených při jednání, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 5 Odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, a proto je jeho odůvodnění omezeno na náležitosti uvedené v § 157 odst. 4 o.s.ř. 6 Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: dne [datum] uzavřeli obchodník s elektřinou a žalovaná jako spotřebitelka mezi sebou podle českého práva smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se obchodník s elektřinou zavázal dodávat žalované do odběrného místa elektrickou energii a žalovaná se zavázala platit mu za to cenu sjednanou v sazbě D 02d. V období od [datum] do [datum] odebrala žalovaná v odběrném místě celkem 742 kWh elektřiny, za něž jí obchodník s elektřinou fakturou [číslo] splatnou dne [datum], vyúčtoval cenu [částka], kterou mu však žalovaná nezaplatila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil obchodník s elektřinou tuto svou pohledávku vůči žalované žalobkyni, která mu následně zaplatila cenu za postoupení, na jejíž zaplacení byla účinnost postoupení vázána. 7 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 8 Použití českého práva na vztah z výše uvedené smlouvy se opírá o ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, a o volbu práva provedenou účastníky ve smlouvě. 9 Podle § 50 odst. 2, věty první, zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2018 (dále jen„ zákon č. 458/2000 Sb.“), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 10 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11 V souzené věci spolu obchodník s elektřinou a žalovaná dne [datum] uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, již soud právně posoudil podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Obchodníku s elektřinou vznikla z této smlouvy povinnost dodávat žalované elektrickou energii a alespoň jednu související službu v elektroenergetice a žalované vznikla povinnost platit za to obchodníku s elektřinou cenu. Obchodník s elektřinou ve výše uvedeném období žalované elektřinu v množství 742 kWh skutečně dodal; o správnosti výpočtů ceny za tuto elektřinu ve výši [částka], uvedených ve faktuře, soud nemá důvod pochybovat a v podrobnostech na ně odkazuje. Jelikož žalovaná žalobkyni tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nezaplatila, soud žalobě ohledně ní vyhověl. 12 Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. O doručení výše uvedené faktury žalované soud nemá důvod pochybovat, a proto přiznal žalobkyni též úroky z prodlení v tehdy platné sazbě z částky [částka] od data následujícího po splatnosti faktury, tedy od [datum], do zaplacení. 13 Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení § 1879 a násl. obč. zák. a o výše uvedenou smlouvu o postoupení pohledávky. 14 Žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty spočívají v soudním poplatku zaplaceném ve správné výši [částka] a v paušální náhradě hotových výdajů nezastoupeného účastníka za jeden úkon (sepis výzvy k plnění ze dne [datum]) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši [částka], celkem činí [částka] a je třeba je zaplatit k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Náhradu nákladů spojených s právním zastoupením soud žalobkyni nepřiznal; vzhledem k množství pohledávek nabytých postoupením je zřejmé, že žalobkyně je inkasní agenturou, jež si má vymáhání pohledávek zajistit vlastním aparátem; zastoupení žalobkyně advokátem, majícím navíc své sídlo na stejné adrese jako žalobkyně, je zneužitím práva na právní zastoupení za účelem navýšení dlužné částky, jež nepožívá právní ochrany (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 585/17). 15 Lhůtu k plnění soud stanovil žalované v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek neshledal.