13 C 97/2022-12 — Okresní soud Plzeň-město

1 Žalobou podanou u soudu dne 12. 4. 2022 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 2 503 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s ním dne 16. 1. 2020 uzavřela smlouvu o komplexním pojištění vozidla [příjmení] [jméno] [číslo] zahrnující pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka] (dále jen„ předmětné vozidlo“), žalovaný však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil a za období od 16. 10. 2020 do 22. 2. 2021 dluží žalobkyni na pojistném částku 2 503 Kč. Na příslušenství vymáhané pohledávky požadovala žalobkyně 8,25 % roční úroky z prodlení z této částky od 23. 2. 2021 do zaplacení. 2 Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci se opírá o ustanovení čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a o skutečnost, že žalovaný jakožto pojistník měl v době zahájení řízení bydliště v České republice (viz výpis z registru obyvatel na č.l. 5 spisu). 3 Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena uložením s účinky ke dni 18. 7. 2022 (viz obálku na č.l. 7 spisu a sdělení na č.l. 8 spisu), nevyjádřil. 4 Soud ve věci konal jednání dne 8. 8. 2022. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, o jeho odročení nepožádal. Žalovaný, jemuž bylo předvolání doručeno spolu se žalobou uložením s účinky ke dni 18. 7. 2022 (viz výše), se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud však dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 5 Odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, a proto je jeho odůvodnění omezeno na náležitosti uvedené v § 157 odst. 4 o.s.ř. 6 Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: dne 16. 1. 2020 uzavřeli účastníci mezi sebou podle českého práva smlouvu o komplexním pojištění vozidla [příjmení] [jméno] [číslo] zahrnující pojištění odpovědnosti za újmu z provozu předmětného vozidla, s počátkem pojištění od 16. 1. 2020 na dobu neurčitou, v níž se žalovaný zavázal platit žalobkyni za každé – roční – pojistné období pojistné ve výši 7 040 Kč, splatné v pravidelných čtvrtletních splátkách po 1 760 Kč, splatných vždy k 16. dni měsíců ledna, dubna, července a října každého roku. Žalovaný na tuto smlouvu zaplatil první tři splátky pojistného za první pojistné období. 7 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 8 Použití českého práva na vztah mezi účastníky se opírá o ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, a o volbu práva provedenou účastníky ve smlouvě. 9 Podle § 3 odst. 1, věty první, zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 10 Podle § 2782 odst. 1 obč. zák. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 11 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12 V dané věci soud mezi účastníky uzavřenou smlouvu právně posoudil jako smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve smyslu § 3 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni za každé – roční – pojistné období pojistné ve výši 7 040 Kč, zaplatil však pouze první tři splátky pojistného za první pojistné období. Žalobkyně má podle § 2782 odst. 1 obč. zák. právo na pojistné za celou dobu trvání pojištění, tedy i za období od 16. 10. 2020 do 22. 2. 2021, představující 92 dnů čítající část prvního pojistného období, jež trvalo od 16. 1. 2020 do 15. 1. 2021 a čítalo 366 dnů, a 38 dnů čítající část druhého pojistného období, jež trvalo od 16. 1. 2021 do 15. 1. 2022 a čítalo 365 dnů. Dlužné pojistné tedy činí (92: 366 + 38: 365) x 7 040 Kč = 2 503 Kč. Jelikož žalovaný žalobkyni tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nezaplatil, soud žalobě ohledně ní vyhověl. 13 Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. Pojistné bylo splatné v pravidelných čtvrtletních splátkách po 1 760 Kč, splatných vždy k 16. dni měsíců ledna, dubna, července a října každého roku. Čtvrtá splátka pojistného za první pojistné období tedy dospěla dne 16. 10. 2020 a první splátka pojistného za druhé pojistné období dospěla dne 16. 1. 2021. Požadavek žalobkyně na zaplacení 8,25 % ročních úroků z prodlení z celé dlužné částky až od 23. 2. 2021 je tedy po právu, a proto soud žalobě i v této části vyhověl. 14 Žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v soudním poplatku zaplaceném ve správné výši 400 Kč, v odměně advokáta za zastoupení při třech úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění ze dne 15. 7. 2021 a sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 x 200 Kč = 600 Kč, v paušální náhradě hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 x 100 Kč = 300 Kč a v náhradě za 21 % daň z přidané hodnoty, již je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř.), ve výši 189 Kč Náklady žalobkyně celkem činí 1 489 Kč a je třeba je zaplatit k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 15 Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek neshledal.