14 C 205/2021-46 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, doručenou soudu dne 15. 4. 2021, žalobkyně uplatnila pohledávku v částce 31 248,21 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno shora ve výroku rozsudku, a to z titulu nesplaceného úvěru. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 7. 2020, kterou uzavřela se [právnická osoba] a. s., která pohledávku nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 7. 2020, uzavřenou s původním věřitelem, [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ banka“). [příjmení] a žalovaný uzavřeli dne 10. 6. 2019 smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] která je svým obsahem smlouvou o úvěru. Ve smlouvě se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec do výše 30 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr povinnou minimální měsíční splátkou spolu se sjednaným úrokem ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný neplnil svou povinnost splácet poskytnutý úvěr, banka proto na základě smlouvy vyzvala žalovaného dopisem ze dne 17. 3. 2020 k okamžitému zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný dluží žalobkyni nesplacenou jistinu úvěrového rámce ve výši 29 303,21 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok v částce 4 484,37 Kč a poplatky v částce 1 945 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Podle ust. § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a z předložených listinných důkazů zjistil skutečnosti, které odpovídají tvrzením žalobkyně, proti nimž žalovaný neuplatnil žádnou obranu. Mezi bankou a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky v dohodnuté době vyplývá z ust. § 2395 a § 2399 odst. 1 o. z. Žalovaný porušil povinnost řádně a včas splácet poskytnutý úvěr, banka proto důvodně a v souladu s ujednáním ve smlouvě prohlásila závazek žalovaného za okamžitě splatný. Protože se žalovaný dostal do prodlení, podle ust. § 1970 o. z. má žalobkyně nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to v sazbě určené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě jejího opakovaného postoupení dle ust. § 1879 o. z. Soud žalobě vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 4. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 1 250 Kč, odměna za zastoupení advokátem podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 5 950 Kč (dva hlavní úkony právní služby po 2 380 Kč za převzetí zastoupení a podání žaloby a jeden vedlejší úkon právní služby po 1 190 Kč za jednoduchou výzvu k plnění) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 900 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty.