14 C 206/2021-43 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, doručenou soudu dne 4. 12. 2020, žalobkyně uplatnila pohledávku 2 963 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených nákladů léčení pojištěnce žalobkyně. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný dne 22. 9. 2019 v prostorách ubytovny v [obec] fyzicky napadl poškozené, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] udeřil obuškem, [jméno] [příjmení] udeřil pěstí do obličeje a rukojetí zavřeného nože do hlavy. Dále oba poškozené postříkal kyselinou chlorovodíkovou. Tímto jim způsobil zranění, která si vyžádala lékařské ošetření. Okresní soud Plzeň-jih přisoudil žalovanému prvotní náklady léčení poškozených ve výši 8 228 Kč Trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-jih sp. zn. 24 T 19/2020 ze dne 20. 4. 2020 byl žalovaný uznán vinným z přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 trestního zákoníku Trestní příkaz nabyl právní moci dnem 14. 5. 2020 a stal se vykonatelným. V příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví uhradila žalobkyně pokračující náklady léčení poškozeného [jméno] [příjmení] ve výši 2 963 Kč. Dne 2. 7. 2020 a dále 27. 10. 2020 žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k uhrazení nákladů léčení, žalovaný si zásilky nevyzvedl a uvedenou částku žalobkyni neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a z předložených listinných důkazů zjistil skutečnosti, které odpovídají skutkovým tvrzením žalobkyně, proti nimž žalovaný neuplatnil obranu. Nárok žalobkyně je důvodný a vyplývá z ust. § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Podle uvedeného ustanovení má žalobkyně nárok na náhradu nákladů za hrazené služby, které žalobkyně vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného vůči pojištěnci žalobkyně. Žalovaný byl vyzvána k úhradě nákladů, a protože je řádně a včas neuhradil, dostal se do prodlení a je povinen zaplatit žalobkyni též úrok z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to v sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Soud žalobě vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 4. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a v rozsahu paušální náhrady hotových výdajů 900 Kč (tři úkony po 300 Kč) dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.