14 C 339/2021-28 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, doručenou soudu dne 9. 10. 2021, žalobkyně uplatnila pohledávku v částce 4 980 Kč s úrokem z prodlení z titulu zákonného příspěvku za nepojištěné vozidlo. Žaloba je odůvodněna tím, že podle zjištění žalobkyně je osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, a žalovaný jako provozovatel měl povinnost mít k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). V době od 1. 12. 2020 do 10. 2. 2021 (po dobu 72 dnů) neměl žalovaný k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona tak má žalobkyně vůči žalovanému právo na příspěvek za nepojištěné vozidlo. V souladu s ust. § 4 odst. 6 zákona žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku dne 8. 4. 2021, výzva byla žalovanému doručena 23. 4. 2021, a splatnost příspěvku nastala 22. 6. 2021. Protože žalovaný na výzvu nereagoval a příspěvek neuhradil, byla žalovanému dne 15. 9. 2021 zaslána předžalobní upomínka, načež žalovaný nic neuhradil. Žalobkyně nárokuje zaplacení částky 4 980 Kč, kterou tvoří příspěvek za nepojištěné vozidlo v částce 4 680 Kč, a to za 72 dní v denní sazbě 65 Kč (sazba dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb.), a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle ust. § 4 odst. 4 zákona, a to ve výši určené v ust. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, přičemž z předložených listin zjistil skutečnosti, které odpovídají tvrzením žalobkyně. Podle ust. § 1 odst. 2 zákona má žalovaný jako provozovatel motorového vozidla povinnost mít k provozovanému vozidlu uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V případě porušení uvedené povinnosti má žalovaný povinnost dle ust. § 4 odst. 1 zákona zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení uvedené povinnosti, přičemž podle ust. § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní porušení povinnosti a denní sazby podle druhu vozidla, určené vyhláškou č. 205/1999 Sb. Podle ust. § 4 odst. 4 zákona má žalovaný dále povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejich výši určuje rovněž vyhláška č. 205/1999 Sb. v částce 300 Kč. V souladu s ust. § 4 odst. 6 a 7 zákona žalobkyně ve lhůtě jednoho roku vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku písemnou výzvou, přičemž žalovaný ve lhůtě určené výzvou nereagoval a příspěvek neuhradil. Protože se žalovaný dostal do prodlení, podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má žalobkyně dále nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to v sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobě vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 4. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 600 Kč (tři úkony po 200 Kč) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve výši 300 Kč (tři úkony po 100 Kč). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty.