14 C 340/2021-201 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, doručenou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 14. 9. 2020, žalobkyně uplatnila pohledávku v částce 10 240,51 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno shora ve výroku rozhodnutí, a to z titulu nesplaceného úvěru. Žaloba je odůvodněna tím, že dne 25. 8. 2018 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o používání kreditní karty [anonymizována tři slova]. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěrový limit do výše 10 000 Kč, který žalovaná mohla čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná se zavázala splácet čerpaný úvěr minimální splátkou ve výši 3 % z čerpaných prostředků, nejméně 50 Kč měsíčně. Úroky byly sjednány ve výši 23,8 % ročně z dosud nesplacené jistiny. Protože žalovaná porušila své povinnosti a neuhradila splátky za měsíce srpen, září a říjen 2019, využila žalobkyně svého smluvního oprávnění a smlouvu vypověděla dopisem zaslaným žalované, na základě toho se dluh stal splatným ke dni 5. 12. 2019. Částka 10 240,51 Kč představuje nesplacenou jistinu, úroky ve výši 2 664,21 Kč jsou počítány od prvního dne prodlení do 10. 8. 2020. Žalovaná dluh nesplnila ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaná ve věci samé uvedla, že si je si vědoma svého závazku vůči žalobkyni, není ovšem v jejích možnostech dlužnou částku uhradit jednorázově. Žalovaná má dluhy i u jiných institucí, které se snaží splácet, dle už vydaných soudních rozhodnutí na jiné dluhy splácí měsíčně 9 500 Kč. Navrhuje, aby jí soud povolil zaplacení dluhu ve splátkách. Žalobkyně se k návrhu žalované vyjádřila tak, že souhlasí s plněním ve splátkách, ovšem splátky musí činit minimálně 1 111 Kč, aby dluh byl vyrovnán do dvou let. 3. Za splnění podmínek ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, přičemž z předložených listin (smlouva, výpis z účtu, odstoupení od smlouvy, předžalobní výzva, doklad o odeslání) zjistil skutečnosti, které odpovídají tvrzením žalobkyně, proti nimž žalovaná neuplatnila žádnou obranu. Nárok žalobkyně je důvodný. Mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky v dohodnuté době vyplývá z ust. § 2395 a § 2399 odst. 1 o. z. Protože se žalovaná dostala do prodlení, podle ust. § 1970 o. z. má žalobkyně nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to v sazbě určené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 4. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastoupení advokátem podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 4 750 Kč (dva hlavní úkony právní služby po 1 540 Kč za převzetí věci a podání žaloby a jeden vedlejší úkon právní služby po 770 Kč za jednoduchou výzvu k plnění) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 900 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty. 5. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. soud vyhověl návrhu žalované a se souhlasem žalobkyně stanovil plnění ve splátkách, jejichž výši určil tak, aby k uhrazení dluhu došlo přibližně do 2 let.