14 C 82/2022 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 15. 3. 2022 domáhala po žalovaném [číslo] zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného jízdného. Žalobu odůvodnila tím, že prvý žalovaný [číslo] použil ke své přepravě dne 26. 8. 2020 dopravní prostředek městské dopravy provozovaný žalobkyní a na výzvu pověřené osoby žalobkyně se neprokázal platným jízdním dokladem či [anonymizována dvě slova], proto mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému, což doposud neučinil. Žalobkyně uvedla, že žalovaný [číslo] se při přepravní kontrole prokazoval zlomenou [anonymizována dvě slova], z které nebylo možné zjistit, zda je jízdní doklad předplacený. Žalovaný [číslo] se měl do 15 dnů dostavit na doplatkovou pokladnu žalobkyně, kde by mu byla pokuta stornována a uhradil by toliko částku 40 Kč, pokud by se v dané lhůtě prokázal novým jízdním dokladem ([anonymizována dvě slova]). Žalobkyně dále uvedla, že oběma žalovaným byla zaslána upomínka, kterou oba převzali. Následně se dostavili na doplatkovou pokladnu žalobkyně, avšak tvrdili, že žalovaný [číslo] necestoval uvedeným dopravním prostředkem a pokutu nijak neřešili. Žalovaný [číslo] dle žalobkyně cestoval bez jízdního dokladu opakovaně, přičemž v jednom z případů se jednalo taktéž o dodatečné prokázání předplatného na jízdním dokladu, pročež oba žalovaní věděli, jak v daném případě postupovat. 2. Žalobkyně podáním ze dne 25. 4. 2022 navrhla přistoupení dalšího účastníka do řízení, a to matky prvého žalovaného, neboť žalovaný [číslo] byl v době jízdy bez platné jízdenky nezletilý. Usnesením Okresního soudu Plzeň - město ze dne 28. 4. 2022 č. j. 14 C 82/2022 – 11 soud připustil vstup druhé žalované do řízení. 3. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. 4. Soud ve věci konal dne 31. 10. 2022 ústní jednání, věc projednal bez přítomnosti žalované [číslo] která v řízení zůstala zcela pasivní, žalovaný [číslo] se k věci vyjádřil před jednáním toliko při pohovoru s opatrovníkem, k jednání se taktéž osobně nedostavil. Soud proto vycházel z důkazů předložených žalobkyní. 5. Z hlášení a záznamu o provedené přepravní kontrole má soud za zjištěné a prokázané, že prvý žalovaný cestoval v [obec] dne 26. 8. 2020 v 12:39 hodin tramvajovou linkou [číslo] byl kontrolována kontrolním orgánem žalobkyně a na jeho výzvu se neprokázal platnou jízdenkou ani [anonymizována dvě slova], na místě nezaplatil ani jízdné ve výši 20 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Ze zvukového záznamu o provedené kontrole soud zjistil, že žalovaný [číslo] byl v uvedeném dopravním prostředku kontrolován pracovnicí žalobkyně, která vyzvala žalovaného [číslo] k předložení platného jízdního dokladu. Ze zvukového záznamu soud zjistil, že žalovaný [číslo] se prokazoval rozlomenou [anonymizována dvě slova], z níž kontrolorka žalobkyně nebyla schopna technicky zjistit, zda má žalovaný [číslo] předplacené jízdné či nikoli. Ze záznamu bylo zjištěno, že žalovaný [číslo] sdělil kontrolorce, že mu karta nefunguje, ale má ji nabitou na příslušné časové období, neboť kupón mu obstarávala matka – žalovaná [číslo] jelikož žalovaný [číslo] již dosáhl patnácti let a tudíž už nemá přepravu zdarma. Teprve následným ověřením dle čísla [anonymizována dvě slova] bylo kontrolorkou ověřeno, že karta je nabitá. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 9. 2021, bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala prvého žalovaného k dobrovolnému uhrazení dlužné částky. Výzva byla zaslána na adresu uvedenou žalovaným [číslo] při přepravní kontrole a byla převzata do vlastních rukou (viz dodejka ze dne 22. 9. 2022). 6. Dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Dle § 37 odst. 4 zákona písm. d) č. 266/1994 Sb., v rozhodném znění, průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále„ pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. 8. Dle článku 2 odst. 11 bodu i) přepravních podmínek žalobkyně je jízdní doklad považován za neplatný mimo jiné i tehdy, nelze-li z něj technicky zjistit jeho platnost. Dle článku 4 bodu 8 a 13 přepravních podmínek [právnická osoba] ve spojení s článkem 6 bod 1 písm. m), za jízdu bez platného jízdního dokladu se stanovuje základní přirážka ve výši 1 500 Kč. 9. Dle článku 4 odst. 5 přepravních podmínek [právnická osoba], v případě, kdy pověřená osoba zjistí, že z [anonymizována dvě slova] nelze technicky zjistit potřebné údaje, zejména platnost předplatného, je cestující povinen prokázat se osobními údaji potřebnými pro evidenci cestujícího a případně pro vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému; osobními údaji jsou jméno, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu a případně i doručovací adresa, uvedené v osobním dokladu cestujícího, vydaném příslušným správním úřadem (např. občanský průkaz, nebo cestovní pas) – viz §18a), odst. 2c zák. č. 111/1994 Sb. a §37, odst. 4d zák. č. 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Cestující je povinen do 15 kalendářních dní ode dne přepravní kontroly v doplatkové pokladně Dopravce dodatečně prokázat platnost jízdního dokladu v době kontroly. V případě, že nefunkčnost karty byla způsobena jejím viditelným mechanickým poškozením (nalomením, otěrem aj.) ze strany cestujícího, je cestující povinen uhradit Přirážku k jízdnému dle Výňatku z Ceníku. V daném případě činila přirážka k jízdnému 1 500 Kč. 10. Podle Nařízení [stát. instituce] [číslo] ve znění pozdějších dodatků, o tarifu Integrovaného dopravního systému na území [územní celek], je cestující povinen uhradit provozovateli dopravy stanovené jízdné a přirážku k jízdnému. Splatnost jízdného a přirážky k jízdnému je stanovena v souladu s článkem 4 bod 9 a 11 přepravních podmínek. 11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba ve vztahu k žalovanému [číslo] je zčásti důvodná. Žalovaný [číslo] v době, kdy k přepravě použil dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, byl nezletilý, dosáhl věku 15 let. Soud při zvážení konkrétního případu došel k závěru, že žalovaný [číslo] byť v době přepravy nenabyl plné svéprávnosti - dosahoval takové rozumové a volní vyspělosti, že mohl posoudit obsah právního jednání, tj. uzavření přepravní smlouvy dle § 2550 OZ i se všemi ujednáními, které pro něj z přepravní smlouvy vyplývají. Zejména byl schopen porozumět povinnosti prokázat se na výzvu platným jízdním dokladem, popř. se v dodatečné lhůtě (tak jak stanoví smluvní podmínky přepravce) dostavit na pracoviště žalobkyně s novým jízdním dokladem tak, jak byl v průběhu přepravní kontroly i poučen ze strany pracovnice žalobkyně. Pokud tak z jakéhokoliv důvodu neučiní, bude sankcionován povinností uhradit přirážku k jízdnému. Žalovaný [číslo] si byl vědom skutečnosti, že nemá v pořádku jízdní doklad, při přepravní kontrole uvedl, že karta mu nefunguje, ačkoliv ji má od matky nabitou, protože ji má rozlomenou. I přes tuto skutečnost použil ke své přepravě dopravní prostředek žalobkyně s vědomím, že jízdní doklad mu nefunguje. Soud se domnívá, že závěr o tom, že žalovaný [číslo] byl schopen porozumět obsahu uzavřené přepravní smlouvy včetně všech důsledků za nedodržení přepravních podmínek žalobkyně, je plně v souladu s ustanovením § 31 OZ i v souladu s judikaturou Ústavního soudu. V tomto směru soud poukazuje zejména na nález Ústavního soudu ze dne 28.11.2017 sp.zn. II. ÚS 1864/16, z něhož dovozuje, že žalovaný [číslo] tím, že nastoupil do tramvaje s nefunkčním jízdním dokladem si musel být vědom, že porušuje smluvní podmínky přepravce a mlčky tak souhlasil i s rizikem, že mu bude účtována smluvní pokuta, bude-li se prokazovat tímto neplatným dokladem. V důsledku tohoto jednání mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Soud z tohoto důvodu uložil žalovanému [číslo] povinnost zaplatit dlužnou částku odpovídající přirážce k jízdnému a to včetně příslušenství dle § 1970 občanského zákoníku, přičemž úroky z prodlení jsou požadovány ve výši odpovídající § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. v rozhodném znění. Lhůta k plnění byla stanovena žalovanému [číslo] v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř ve splátkách po 500 Kč. Ačkoliv soud neměl k dispozici důkazy, které by osvědčovaly majetkovou situaci žalovaného [číslo] zohlednil skutečnost, že žalovaný [číslo] je st