17 C 56/2021-42 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 75 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 75 000 Kč od 12. 1. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 27. 2. 2017 poskytla žalovanému částku 75 000 Kč prostřednictvím platby na jeho bankovní účet s variabilním symbolem [číslo]. Mezi účastníky sice probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu žalobkyně není schopna doložit. Na straně žalovaného tedy došlo k bezdůvodnému obohacení a musí tedy žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovanému byla dne 20. 3. 2019 zaslána předžalobní upomínka, ten však na svůj dluh nic nezaplatil. 2. Žalovaný namítl promlčení celého nároku, neboť žalovaná částka byla připsána na jeho účet dne 27. 2. 2017 a žaloba byla podána dne 12. 1. 2021. 3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Dne 27. 2. 2017 byla žalovanému žalobkyní pod tehdejší obchodní firmou [právnická osoba] zaslána částka 75 000 Kč, jak vyplývá z výpisu z účtu žalovaného a z potvrzení o provedení platby. Sama žalobkyně tvrdila, že nárok, jehož zaplacení se domáhá, je požadován z titulu bezdůvodného obohacení a nikoli ze smlouvy. Soud proto neučinil žádná skutková zjištění z dopisu o zesplatnění dluhu. 4. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Podle § 610 odst. 1, věty prvé OZ k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. 6. Podle § 619 odst. 1 OZ jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. 7. Podle § 621 OZ okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. 8. Podle § 629 odst. 1 OZ trvá promlčecí lhůta tři roky. 9. Soud po právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není důvodný. Tím, že žalovaný přijal na svůj bankovní účet od žalobkyně bez právního důvodu peníze, bezdůvodně se na její úkor obohatil ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Podle téhož ustanovení mu vznikla povinnost takové bezdůvodné obohacení vydat. Tuto povinnost si však žalovaný nesplnil. Promlčecí doba počala běžet od 27. 2. 2017, kdy již mohla žalobkyně uplatnit nárok na vydání bezdůvodného obohacení u soudu podle § 619 OZ, jelikož již k tomuto okamžiku jí bylo známo ve smyslu § 621 OZ, že k uzavření úvěrové smlouvy s žalovaným nedošlo a jednala-li s žalovaným o možném uzavření smlouvy, byla jí známa i osoba žalovaného. Podle § 629 odst. 1 OZ trvá promlčecí lhůta tři roky, avšak žalobkyně svůj nárok uplatnila u soudu až dne 12. 1. 2021, tedy po marném uplynutí zákonné promlčecí lhůty. Protože nárok, který byl žalobou uplatněn, byl ke dni jejího podání již promlčen a žalovaný promlčení tohoto nároku v souladu s § 610 odst. 1 OZ namítl, nezbylo soudu, nežli žalobu zamítnout. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalovanému náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byl ve věci zcela úspěšný. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení byly tvořeny odměnou advokáta za dva úkony právní služby po 4 100 Kč (příprava a převzetí věci, vyjádření ze dne 23. 8. 2021) v souladu s § 7 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za dva zmíněné úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek tj. částkou 1 848 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna náklady zaplatit k rukám zástupce žalovaného.