17 C 78/2022-29 — Okresní soud Plzeň-město

1 Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 1.056 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 12. 5. 2021 do zaplacení. V žalobě uvedl, že žalovaný cestoval bez platné jízdenky a využil dne 11. 5. 2021 přepravních služeb společnosti [právnická osoba] ve směru [obec], na základě čehož byl povinen zaplatit za přepravu 56 Kč. V souladu se smluvními přepravními podmínkami tak byl žalovaný vyzván k zaplacení jízdného ve výši 56 Kč a dále i přirážky 1.000 Kč [právnická osoba] byla postoupena žalobci. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. 2 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání. 3 Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný cestoval vlakem [právnická osoba] dne 11. 5. 2021, o čemž bylo sepsáno potvrzení o nedodržení SPPO. Žalovaný, který podepsal potvrzení o nedodržení SPPO byl upozorněn na to, že má částku 1.056 Kč, která se skládala z jízdného 56 Kč a přirážky 1.000 Kč, zaplatit. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. 4 Protože se žalovaný jako cestující veřejné dopravy neprokázal platným jízdním dokladem, vznikla mu podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, povinnost zaplatit dopravci jízdné, a to ve výši 56 Kč v souladu s tarifem [právnická osoba] a přirážku k jízdnému ve výši 1.000 Kč, jejíž výše nepřesahuje zákonem stanovenou částku, která byla v souladu se zákonem stanovena v přepravních podmínkách [právnická osoba] Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena platně žalobci. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému dlužnou částku zaplatit, a to se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti přirážky k jízdnému v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena standardně v délce tří dnů, a to jak u dlužné částky, tak u nákladů řízení. 5 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobci náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byl ve věci zcela úspěšný. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, byla nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21% z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobce.