18 C 170/2021-71 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se žalobou podanou k zdejšímu soudu dne 10. 6. 2021 domáhal proti žalovanému vydání soudního rozhodnutím, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci odškodnění za nemateriální újmu ve výši 1 000 Kč. Svou žalobu odůvodnil tím, že byl poškozen jednáním organizační složky státu, a to [anonymizována tři slova] České republiky, [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Dále žalobce uvedl, že se domáhal svých práv u České republiky, zastoupené Ministerstvem vnitra, jeho žaloby nebyly projednány, resp. byly zamítnuty z bagatelních důvodů. Touto žalobou se pak domáhá svých práv nikoli na České republice, ale na jednotlivých aktérech, o kterých se domnívá, že v jejích složkách působili. Žalovaní porušili práva žalobce, která jsou dána Listinou základních práv a svobod, a to konkrétně článek 8, článek 10, článek 13. Pokud jde o osobu žalovaného, k této uvedl, že žalovaný mohl spolu s dalšími známými žalobce, panem [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jednat v zájmu politických stran, nebo BIS. Žalovaný organizoval odborné konference v oblasti IT tak, aby zapadaly do spektra činností žalobce (internet, mobil, Hbb TV), žalovaný dále nabízel žalobci služby networkingu, např. se zaměstnanci České televize za účelem možných obchodních případů. Tuto činnost lze hodnotit pozitivně, pokud by žalobce jednal jako politický lobbista. Pokud by ale [právnická osoba] [anonymizováno] fungovala jako organizace pod vlivem BIS, mohla by být„ pozitivní“, i když nežádaná“ aktivita žalobce využita jeho zkušenějšími kolegy k diskreditaci žalobce ve smyslu rozšíření informace, že žalobce„ má kamarády v BIS“. Pokud se žalobce snažil získat zaměstnání v [země], mohla mu skutečnost, že„ se kamarádí s lidmi od BIS“, způsobit obrovské reputační i lidské problémy nevyčíslitelné hodnoty. Tento fakt, ale nelze ověřit získáním důkazů, ani např. dotazem na základě zákona o přístupu k informacím. Tento fakt lze ověřit pouze před nezávislým a férovým soudem kladením otázek. Uvedeným jednáním žalovaného a dalších osob tak docházelo k porušení osobnostních práv žalobce, konkrétně práva na ochranu soukromí. 2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byl žalobce vyzván ve smyslu ust. § 43 odst. 1 o.s.ř. k doplnění své žaloby, a to tak, jak bylo naznačeno v uvedeném usnesení, tj. aby zejména odstranil svá neurčitá skutková tvrzení týkající se činnosti žalovaného, kterou měla být žalobci způsobena nemajetková újma. Usnesení nabylo právní moci dne 8. 11. 2021. 3. Podáním ze dne 9. 11. 2021 žalobce svá skutková tvrzení doplnil tak, že uvedl, že se stal v letech 2014 -2016 ve městě [obec] a po ukončení pracovního poměru ve společnostech [anonymizována tři slova] [obec] a [anonymizována tři slova] [země], terčem tří nezákonných aktivit, které ze své podstaty mohly být vykonány pouze Policií ČR, nebo jakoukoli institucí, souhrnně označovanou jako„ tajná služba“. Šlo o restartování mobilního telefonu elektrickými pulzy, sledování pohybu vozu Škoda Fabia pomocí SIM karty a manipulace vodovodním řádem v domě [ulice a číslo]. První činnost byla navíc prováděna ve čtyřech zemích, a to v [země], [anonymizováno] a [země]. Žalobce podal ve věci trestní oznámení na [stát. instituce], které bylo následně postoupeno Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [část Prahy] sp. zn. [anonymizováno] [číslo]. Státní zastupitelství odpovědělo, že se jedná pouze o domněnky žalobce, což je však v rozporu s technickou podstatou činů a možností zajistit důkazy, což státní zastupitelství neprovedlo. Způsob komunikace státního zastupitelství de facto potvrdil zapojení„ tajných služeb“, bez možnosti udělat pro žalobce cokoli na jeho právní ochranu. Žalobce si dále ještě jednou zanalyzoval všechny okolnosti a pokusil se najít slabé místo a Achillovu patu osob, které proti němu nezákonně vystupovaly. Jako tato slabá místa si vytipoval pana [celé jméno žalovaného] (žalovaného), jako člověka, který svou profesní dráhou, angažovaností v organizaci [anonymizována dvě slova] a osobnostní výbavou, by mohl být osobou pracující pro, nebo využívanou„ tajnou službou“. Jeho snaha pomoci zvýšit žalobci odborné znalosti v oblasti IT pomocí konferenčního networkingu, byla popsána žalobcem v původní skutkové podstatě. Další žalobcem vytipovanou osobou byl pan [jméno] [příjmení], v [anonymizováno] trestné činnosti ministr vnitra, člověk, který měl zájem na vyřešení problému v té době největšího exportéra [příjmení] kraje a také člověk s vazbami na žalobcova předchozího zaměstnavatele [anonymizováno] banku [obec]. Posledním člověkem vytipovaným žalobcem, byl lobbista [příjmení] [příjmení], který znal osoby dalších lidí s vazbami na„ tajné služby“ a pana [jméno] [příjmení] přímo pro práci doporučil. Na tyto tři osoby po neúspěšném trestním oznámení podal žalobce žalobu na ochranu osobnosti u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. K vyčíslené újmě 1 000 Kč žalobce dále uvedl, že je skutečností, že soudní spor pod sp. zn [spisová značka] stál žalobce pod dohledem soudce [příjmení] cca 70 000 Kč jako poraženou stranu. Žalobce skutečnou újmu již během řízení pro soudce [příjmení] vyčíslil na cca 1 500 000 Kč, v současné době by ji vyčíslil na 2 500 000 Kč. Takovouto škodu by žalobce požadoval v právním státě, tím, bohužel, možná Česká republika je, ale není jím soustava soudů v [obec] (kauzy [příjmení], soudce [příjmení] atd.). S ohledem na uvedené, kdy svoji lásku k právu žalobce nehodlá dotovat vlastními financemi, žalobce uvedl, že požaduje nemajetkovou újmu toliko v částce 1 000 Kč s vědomím, že prokázání pravé podstaty věcí může žalovanému i dalším způsobit alespoň újmu na dobré pověsti. Dále doplnil žalobce, že popsaným jednáním žalovaných docházelo k porušení jeho osobnostních práv, konkrétně práva na ochranu soukromí. 4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 5. Při ústním jednání dne [datum] byl žalobce poučen dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o tom, že dle názoru soudu doposud dostatečně nedoplnil svá skutková tvrzení, kdy, v jakých datech, jakém období a kde a jakým konkrétním způsobem měl žalovaný porušit jeho tvrzené osobnostní právo na ochranu soukromí. Dále pak byl soudem vyzván, aby dostatečně doplnil svá skutková tvrzení, z jakého konkrétního důvodu a pro jaké konkrétní jednání žalovaného, se domáhá náhrady nemajetkové újmy právě ve výši 1 000 Kč a jaká újma na jeho osobnosti, jeho právech, kterou tvrdí, mu v souvislosti s jednáním žalovaného vznikla. Současně byl poučen o tom, že pokud naznačená skutková tvrzení nedoplní a nedoloží příslušnými důkazy, vystavuje se neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního ve věci. Při uvedeném jednání po tomto poučení svá skutková tvrzení žalobce doplnil, tato následně shrnul po poučení dle ust. § 118b) o. s. ř. ve svém podání ze dne 2. 3. 2022, kde ke svým skutkovým tvrzením dále uvedl, že celkovou jemu způsobenou škodu rozděluje do tří částí, jednak zdravotní škodu, a to zhoršení atopického ekzému do nejhorší podoby v životě, což mu např. neumožňuje vykonávat řadu manuálních zaměstnání, tj. v tomto směru má ztíženou pozici i na trhu práce, tuto vyčíslil částkou 50 000 Kč, dále pak uvedl, že mu byla způsobena škoda reputační, a to způsobená ztrátou reputace, resp. tím, že byl v kontaktu s tajnou službou, což na trhu práce, kde nabízí své technologické znalosti, není rozhodně plus, tuto škodu vyčíslil na 1 950 000 Kč Celkem mu tedy vznikla škoda ve výši 2 000 000 Kč. Vzhledem k tomu však, že mu nejde pouze o náhradu škody, ale i satisfakci a soudní potvrzení role žalovaného a vzhledem k tomu, že chtěl mít možnost podat odvolání a dovolání do rozsudku prvostupňového soudu, změnil původně požadovanou částku 1 000 Kč na částku 50 000 Kč, v tomto směru rozšířil žalobu. Dále pak uvedl, že k podání žaloby jej dále vedla potřeba odhalit nestandardní chování osob pracujících pro stát a tedy pobírajících daňové výnosy občanů, kdy za nestandardní chování státních složek považuje jakékoli zásahy bezpečnostního sektoru do hospodářské soutěže a podnikání, pokud zde není bezpečnostní problém. Dále za nestandardní považoval restartování mobilního telefonu, kdy tato metoda je neadekvátní účelu a je zjevně šikanózní. Jako společenský zájem označil i to, že byl konfrontován s generací, která si vybojovala změnu režimu (17. listopad, heslo„ nejsme jako oni“), která se v politice prosazovala díky podpoře [jméno] [jméno] ([jméno] [obec] byl jako předseda vlády zodpovědný za chování bezpečnostních složek). Žalovaný pak byl členem organizace [anonymizována dvě slova]. Tato generace by tedy měla být zvýšeně citlivá k věcem, jako je zneužívání tajných služeb, což byl jeden z charakterů režimu předlistopadového. Ke konkrétnímu jednání žalovaného uvedl, že v srpnu 2008 žalobce nastoupil jako programátor do [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] a přibližně od roku 2012 se s žalovaným setkával na nejprestižnějších akcích českého internetu. Žalovaný pracoval ve [právnická osoba] [anonymizováno], která na většině akcí byla