18 C 313/2021-35 — Okresní soud Plzeň-město

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Žalobkyně se žalobou doručenou soud dne 21.05.2021 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 1044 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného, které byla žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 12. 7. 2019, předmětem pojistné smlouvy přitom bylo pojištění odpovědnosti z výkonu povolání. Počátek pojištění byl sjednán na den 12. 7. 2019, pojistné bylo sjednáno roční ve výši 3 480 Kč s četností hrazení čtvrtletní. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 12. 10. 2019, proto došlo ke dni 31. 1. 2020 k zániku pojištění, za obd. od 12. 10. 2019 do 31. 1. 2020 činí dluh žalovaného na pojistném částku 1044 Kč, kterou neuhradil přes písemnou upomínku. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobkyně již v podané žalobě projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, pokud jde o žalovaného, tento se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] to dne 12. 7. 2019, předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění odpovědnosti z výkonu povolání. Počátek pojištění byl sjednán na den 12. 7. 2019, pojistné bylo sjednáno roční ve výši 3 480 Kč s četností hrazení čtvrtletní. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 12. 10. 2019, proto došlo ke dni 31. 1. 2020 k zániku pojištění, za obd. od 12. 10. 2019 do 31. 1. 2020 činí dluh žalovaného na pojistném částku 1044 Kč, kterou neuhradil přes písemnou upomínku Dle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 2782 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. S ohledem na to, že prodlení žalované vzniklo v době po 1. 1. 2014, tedy za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení podle ust. § 1970 občanského zákoníku, podle kterého je věřitel oprávněn požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení. Výše úroků vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ust. § 2758 zákona č. 89/2012 Sb. Žalovaný neplnil svoji povinnost řádně a včas platit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, proto došlo k zániku pojištění a za období od 12. 10. 2019 do 31. 1. 2020 činí dluh žalovaného na pojistném částku 1044 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení vyplývající z výše uvedeného nařízení vlády, a to ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení uvedená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 039 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.