21 C 101/2022-26 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 059 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne [datum] využil přepravních služeb společnosti [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce žalobkyně), když jako cestující nastoupil do vlaku [číslo] ve směru [obec] - [část obce], čímž uzavřel se [právnická osoba] dráhy přepravní smlouvu, na jejímž základě byl povinen zaplatit cenu za přepravu ve výši 59 Kč. Po započetí jízdy se žalovaný na výzvu pověřeného zaměstnance právního předchůdce žalobkyně neprokázal platným jízdním dokladem. O tomto bylo na místě sepsáno Potvrzení o nedodržení [anonymizováno] a Oznámení o závadách a žalovaný byl vyzván, aby zaplatil jízdné ve výši 59 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč [právnická osoba] postoupila dne [datum] pohledávku za žalovaným žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. [příjmení] dne byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka k zaplacení dluhu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě se účastníci na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřili, soud proto předpokládal v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a obsahu spisu. 4. Z Potvrzení o nedodržení [anonymizováno] ze dne [datum], [variabilní symbol] bylo zjištěno, že žalovaný skutečně cestoval, tak jak je shora popsáno, kdy se neprokázal při této cestě platnou jízdenkou. K úhradě byl naposledy vyzván dopisem právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], jehož odeslání dokládá podací arch z téhož dne. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] (podepsáno a datováno zástupcem právní předchůdce žalobkyně). 5. Podle § 37 odst. 4, písmeno d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. 6. Podle § 37 odst. 5, písm. b), c) citovaného zákona je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. 7. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 8. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaný výše uvedeného dne použil veřejný hromadný dopravní prostředek provozovaný právním předchůdcem žalobkyně, uzavřel tím přepravní smlouvu, ovšem aniž by zaplatil jízdné. V důsledku tohoto jednání mu vznikla při kontrole pověřenou osobou povinnost podle § 37 odst. 4 d), 5 b), c) zákona č. 266/1994 Sb., tedy zaplatit kromě ceny jízdného rovněž přirážku stanovenou smluvními přepravními podmínkami žalobce ve výši 1 000 Kč. Jelikož se s úhradou svého dluhu dostal do prodlení, má žalobkyně nárok rovněž na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, když úrok z prodlení je požadován žalobkyní ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v rozhodném znění. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 1 059 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 11. O lhůtách k plnění z tohoto rozsudku bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.