21 C 180/2022-31 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 2 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], Malta, uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě půjčil žalované shora uvedenou částku, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaná uvedla v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně, resp. formou textové zprávy SMS. Žalovaná se pak zavázala zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky vrátit do [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením zápůjčky, když do tohoto dne zápůjčku ani částečně nesplatila. Tento den nastala splatnost celého dluhu. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou převedena na žalobkyni. Tato v žalobě dále uvedla, že nedisponuje doklady o prověření úvěruschopnosti žalované a že požaduje po žalované zaplacení toliko jistiny ve výši 2 000 Kč a příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní upomínkou ze dne [datum] k dobrovolné úhradě dlužné částky. 2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena do vlastních rukou dne [datum], nevyjádřila. 3. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila žalobu podáním ze dne [datum], ve kterém uvedla, že nedisponuje informacemi a důkazy k prokázání kontraktačního procesu nad rámec žalobního návrhu, na který tímto odkázala. 4. Přípisem ze dne [datum] soud vyzvala žalobkyni k předložení důkazů prokazující žalobní tvrzení ohledně postoupení konkrétní pohledávky za žalovanou ve lhůtě 7 dnů. Žalobkyně na tuto výzvu nezareagovala. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, žalovaná se na výzvu ohledně tohoto postupu nevyjádřila, a soud proto předpokládal dle § 101 odst. 4 o. s. ř. její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě předložených listinných důkazů a obsahu spisu. 6. Soud provedl k důkazu listiny, které spolu se žalobou soudu předložila žalobkyně. Jednalo se o fakturu [číslo] vystavenou právním předchůdcem žalobkyně na jméno žalované, znějící na částku 2 360 Kč, se splatností ke dni [datum], dále o nepodepsanou listinu označenou jako„ [jméno] application info“, která je jednak v anglickém jazyce, navíc obsahuje řadu znaků a čísel, ze kterých jsou seznatelné některé kontaktní údaje žalované jako vícero telefonních čísel, emailová adresa a adresa trvalého bydliště. Žalobkyně dále předložila k prokázání svého nároku listinu s názvem Prohlášení pro stávajícího klienta, ze kterého bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně prohlásil, že žalované poskytuje na její bankovní účet úvěr ve výši 2 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 438 %, RPSN ve výši 5 512,14 % a s poplatkem za úvěr ve výši 360 Kč, který měl být ze strany žalované splacen do [datum]. Z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] [právnická osoba] vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně odeslal téhož dne částku ve výši 2 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelem byl dle sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] [jméno] [příjmení] a k němuž měla dispoziční oprávnění vedle této osoby rovněž i žalovaná. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně převedl na žalobkyni blíže nespecifikovaný soubor pohledávek. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně podacího archu k tomuto ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované změnu v osobě věřitele. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], včetně podacího archu k této ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dluhu. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. 9. Po zhodnocení dokazování zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobu je nedůvodná a tuto v celém rozsahu zamítl. Předně je nutno uvést, že žalobkyně k prokázání uzavření tvrzeného smluvního vztahu předložila soudu žádným způsobem nepodepsanou listinu s názvem„ [jméno] application info“, kterou žalobkyně považuje za smlouvu o zápůjčce, ze které nijak nevyplývá, že žalovaná projevila vůli být jejími ustanoveními (lze-li takto nazvat soubor znaků a čísel a strohé výrazy v anglickém jazyce) vázána a jak konkrétně se to stalo. Tato listina přitom zcela postrádá informace o zápůjční úrokové sazbě, výši RPSN, výši, četnosti a počet plateb či údaje o zapůjčiteli. V řízení sice bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně finanční prostředky ve výši 2 000 Kč odeslal dne [datum] formou bankovního převodu, nicméně žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že nedisponuje žádnými důkazy, které by prokazovaly kontraktační proces, resp. ověření totožnosti žalované v rámci tohoto. Vzhledem k tomu, že majitelem bankovního účtu, na který byla zápůjčka poskytnuta, byla osoba odlišná od žalované, která měla k tomu spolu s majitelem účtu toliko dispoziční oprávnění, neunesla žalobkyně důkazní břemeno ohledně pasivní legitimace žalované, když se jí žádným způsobem nepodařilo prokázat, že to byla právě žalovaná, kdo o zápůjčku požádal. Co se týče návrhu žalobkyně, aby jí byl případně nárok na zaplacení částky 2 000 Kč přiznán z titulu bezdůvodného obohacení, nelze tomuto rovněž z výše uvedených důvodů vyhovět, když v řízení nebylo zcela jednoznačně prokázáno, zda bezdůvodné obohacení opravdu vzniklo na straně žalované. K obdobným závěrům dospěl soud i ohledně aktivní legitimace k podání žaloby samotné žalobkyně, když tato na výzvu soudu ve lhůtě k tomu stanovené nepředložila žádný důkaz, který by prokazoval, že právě tato konkrétní pohledávka, byla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] převedena na žalobkyni a soud tudíž nemá za prokázané, že žalobkyně danou pohledávku postupem podle § 1879 občanského zákoníku platně nabyla. Z výše uvedených důvodů tak nezbylo soudu než žalobu v celém rozsahu zamítnout 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého by žalovaná, jež byla v řízení zcela úspěšná, měla nárok na náhradu nákladů řízení. Žalované ovšem v řízení žádné náklady nevznikly, tudíž soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.