21 C 231/2022-31 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 729 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] (dále jen pojistná smlouva) s počátkem pojištění ke dni [datum], která byla akceptována ze strany žalovaného uhrazením první platby pojistného. Žalobkyně předepsala žalovanému hrazení pojistného v celkové výši 5 539 Kč, žalovaný se zavázal toto hradit formou čtvrtletních plateb. Žalovaný ovšem nezaplatil pojistné splatné ke dni [datum] a žalobkyně ho proto dopisem vyzvala k dodatečné úhradě a upozornila ho na možný zánik pojištění v případě neuhrazení pojistného. Žalovaný dlužné pojistné nezaplatil a pojištění proto ke dni [datum] zaniklo, o čemž byl žalovaný informován dopisem žalobkyně a současně byl vyzván k úhradě dlužného pojistného za období od [datum] do [datum], které činí 729 Kč. Žalovaný dosud na dlužné pojistného ničeho neuhradil. K výzvě soudu žalobkyně žalobu upřesnila v tom smyslu, že roční výše pojistného po slevě činila částku 3 156 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě, žalovaný se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě předložených listinných důkazů a obsahu spisu. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouvy [číslo] –„ [anonymizována dvě slova]“, a to [značka automobilu] combi, [registrační značka], č. technického průkazu [anonymizováno], [VIN kód], kdy roční pojistné po slevě činilo 3 156 Kč, které se žalovaný zavázal hradit čtvrtletně po částce 789 Kč Počátek pojištění byl stanoven na den [datum] (návrh pojistné smlouvy pojištění podnikání, pojistka ke smlouvě [číslo] všeobecné pojistné podmínky pro pojištění občanů a podnikatelů). Z předložené platební bilance vyplývá, že žalovaný uhradil z předepsaného pojistného za období od [datum] do [datum] částku ve výši 4 810 Kč, byť pojistné za toto období činilo celkovou částku 5 539 Kč. Další pojistné již žalovaný neuhradil (platební bilance pojistné smlouvy). Z dopisu má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pojistného s upozorněním na možný zánik pojištění v případě nesplnění této smluvní povinnosti. Z oznámení o ukončení pojištění bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o zániku pojistné smlouvy a současně jej vyzvala k úhradě nedoplatku dlužné částky. Žalovaný byl k úhradě svého dluhu dále vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, nicméně svůj dluh dosud neuhradil. 5. Podle § 2758 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. z.) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li [anonymizováno] ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná a této v plném rozsahu vyhověl. Strany mezi sebou platně uzavřely pojistnou smlouvu, když žalovaný přijal nabídku žalobkyně provedením tzv. akceptační platby ve smyslu § 2758 odst. 2 o. z. Žalovaný následně nezaplatil dlužné pojistné, a to ani přes dodatečnou výzvu ze strany žalobkyně. Pojištění proto zaniklo z důvodu neplacení pojistného tak, jak to předpokládá § 2804 o. z. Žalobkyně má proto nárok na zaplacení pojistného za dlužné období včetně, tj. za celou dobu trvání pojištění dle § 2782 odst. 1 o. z., které činí 729 Kč. Jelikož žalovaný ani přes urgence žalobkyně svůj dluh neuhradil, ocitl se v prodlení a žalobkyni proto vznikl nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 729 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. O lhůtách k plnění z tohoto rozsudku rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1, věta první o. s. ř. tak, že tyto určil jako běžné třídenní.