21 C 265/2022-16 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 1 218 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná nastoupila dne [datum] do [anonymizováno] [číslo] směr [obec] [anonymizováno], čímž uzavřela se společností [právnická osoba] přepravní smlouvu, na jejímž základě byla povinna zaplatit cenu za přepravu ve výši 218 Kč. Žalovaná se na výzvu pověřeného zaměstnance neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž bylo na místě sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO a Oznámení o závadách a žalovaný byl vyzván, aby zaplatil jízdné ve výši 218 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, tedy celkem částku 1 218 Kč. Dne [datum] uzavřel žalobce se společností [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou došlo mimo jiné i k převodu splatné pohledávky za žalovanou. O této změně v osobě věřitele byla žalovaná informována v Oznámení o postoupení pohledávky a ve Výzvě k zaplacení – předžalobní upomínce, oboje zaslané žalované dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení se na výzvu soudu ohledně rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřili, a soud proto předpokládal jejich konkludentní souhlas ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., věc projednal a rozhodl na základě listinných důkazů a obsahu spisu. 4. Soud provedl žalobkyní předložené listinné důkazy, ze kterých zjistil, že žalovaná skutečně dne [datum] ve [anonymizováno] [číslo] společnosti [právnická osoba], ve směru [obec] [anonymizováno], tak jak je shora popsáno, kdy se neprokázala při této cestě platnou jízdenkou (Potvzení o nedodržení SPPO [variabilní symbol] a Oznámení o závadách ze dne [datum]) K úhradě dlužné částky byla žalovaná naposledy vyzvána předžalobní výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum], a to prostřednictvím právního zástupce žalobkyně (předžalobní výzva, podací arch ze dne [datum]) Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] změna v osobě věřitele byla žalované řádné oznámena oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. 5. Podle § 37 odst. 4, písmeno d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. 6. Podle § 37 odst. 5, písm. b), c) citovaného zákona je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. 7. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 8. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 9. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaná použila veřejný hromadný dopravní prostředek provozovaný právním předchůdcem žalobkyně, uzavřela tím přepravní smlouvu, ovšem aniž by zaplatila jízdné. V důsledku tohoto jednání jí vznikla při kontrole pověřenou osobou povinnost podle § 37 odst. 4 d), 5 b), c) zákona č. 266/1994 Sb., tedy zaplatit kromě ceny jízdného rovněž přirážku stanovenou smluvními přepravními podmínkami žalobce ve výši 1 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni platně postoupena postupem dle § 1879 občanského zákoníku. Nárok na zákonný úrok z prodlení je dán ustanovením § 1970 občanského zákoníku, jeho výše pak vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v rozhodném znění. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu a žalovanou zavázal povinností zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně jejího příslušenství. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 1 218 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 11. Lhůty k plnění z tohoto rozsudku byly žalované určeny podle ustanovení § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř. jako běžné třídenní.