24 C 169/2021-156 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou dne [datum] ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní smlouvu, jejíž znění je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právním nástupcem po Mgr. [jméno] [příjmení], [obec] [anonymizováno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (dále jen oprávněné osoby), o jejichž restitučním nároku bylo rozhodnuto Ministerstvem zemědělství ČR, Pozemkovým úřadem Mělník, rozhodnutím č. j. [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že jakožto osoby oprávněné nejsou vlastníky stavby kůlny na parcele č. st. [anonymizováno] dle [anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno]. Za tuto nemovitost, kterou nebylo možno vydat (právním důvodem bylo její odstranění), byla přiznána náhrada. Státní statek [obec] ukončil svoji činnost, restituční případy byly převedeny na žalovaného. Dne [datum] byla u žalovaného podána žádost o náhradu, tomuto doručena [datum]. Mezi oprávněnými osobami a žalovaným byla dne [datum] uzavřena dohoda o restitučních nárocích a jejich vyrovnání, ve které žalovaný přiznal oprávněným osobám náhradu ve výši [částka]. Dne [datum] oprávněné osoby postoupily předmětnou restituční pohledávku vůči žalovanému na [právnická osoba] s. r. o., [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen [právnická osoba]). Dne [datum] žalovaný písemně uznal restituční pohledávku, svůj dluh ve výši [částka], a zavázal se uspokojit nárok tím, že převede pozemky, k nimž má právo hospodařit, určené k uspokojování restitučních nároku oprávněných osob, a to na výzvu oprávněné osoby a dle jejího výběru s tím, že náhrada se poskytne v celkové výši [částka] a pozemky budou oceňovány dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Dne [datum] [právnická osoba] s. r. o. podala u žalovaného žádost o vypořádání částečného restitučního nároku ve výši [částka] nemovitým majetkem, označila nemovitosti a požádala o jejich vydání. [příjmení] dne pak oznámila žalovanému, že ve zbytku svůj restituční nárok v částce [částka] postoupila společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem v [obec], [anonymizováno] [ustanovení právního předpisu EU] (dále jen [právnická osoba]), a v částce [částka] společnosti [právnická osoba], IČO [číslo], se sídlem v [obec], [ulice a číslo] (dále jen [právnická osoba]). Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] s. r. o. a žalovaným uzavřena dohoda o restitučních nárocích a jejich vyrovnání, na základě které uspokojil žalovaný shora jmenovanou v rozsahu [částka]. [příjmení] dne uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] dohodu o restitučních nárocích a jejich vyrovnání, kdy žalovaný písemně uznal restituční nárok ve výši [částka] (čl. 2 2. této dohody) a zavázal se k jeho uspokojení poskytnutím náhrady v podobě převodu pozemků, k nimž má žalovaný právo hospodařit a určených k uspokojení restitučních nároků, při ocenění v cenách dle vyhlášky č. 182/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a to dle výběru oprávněné osoby, v celé výši jejího restitučního nároku [částka] (čl. 2 3. této dohody). Restituční pohledávka ve výši [částka] byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] společností [právnická osoba] postoupena společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen [právnická osoba]). Dne [datum] bylo žalovanému doručeno oznámení o tomto. Dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila předmětný restituční nárok na žalobkyni. Ta tuto skutečnost oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum]. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu s uplatněním nároku výše (viz specifikace nemovitosti ve výroku I. tohoto rozsudku). Dne [datum] proběhlo jednání účastníků, kdy ale žalovaný odmítl svého závazku dostát (důvody viz níže jeho vyjádření). Vzhledem k výše uvedenému výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného (tomuto doručena dne [datum]) k uzavření smlouvy o vypořádání restitučního nároku převodem pozemku specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k uzavření smlouvy uplynula dne [datum] a žalovaný na výzvu nijak nereagoval. 2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] s touto nesouhlasil a požadoval její zamítnutí. Zde potvrdil, jakým způsobem se dostala pohledávka z titulu restitučního nároku k žalobkyni, a to v souladu s jejími tvrzeními uvedenými výše. Uvedl, že nárok na poskytnutí náhrady dle zák. o půdě vyplývající z restitučního nároku původních oprávněných osob se stal předmětem několikanásobného postoupení, jehož účelem byla čistá spekulace. Postupníci nikdy neprovozovali zemědělskou činnost. Zejména ale odkazoval na tzv. restituční tečku, která v zák. o půdě zůstala zachována ve vztahu k postupníkům, kteří jdou mimo okruh osob vymezených v ustanovení § 13 odst. 8 zákona o půdě, na něž se nevztahuje časová limitace uplatnění práv. Podle ustanovení § 13 odst. 6 zákona o půdě má oprávněná osoba právo na převod pozemku ve vlastnictví státu do dvou let ode dne právní moc rozhodnutí Pozemkového úřadu, kdy podle odst. 7 stejného ustanovení po uplynutí uvedené lhůty právo na převod pozemku ve vlastnictví státu zaniká. To se nevztahuje na oprávněnou osobu, které vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 zákona o půdě a její dědice a příbuzného v řadě přímé, manžela, partnera nebo sourozence výše uvedených osob, které na něj právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 zákona o půdě převedou. Zakotvení uvedené právní úpravy souvisí s tzv. restituční tečkou (zákon č. 253/2003 Sb.), která byla následně modifikována nálezem Ústavního soudu publikovaným ve sbírce zákonů pod č. 531/2005 Sb. Tato úprava právě jen shora uvedené a příbuzné ponechala bez časové limitace uplatnění jejich nároků, když se ale nevztahuje na postupníky. Žalovaný dále vyjádřil pochybnost, zda dohoda o restitučních nárocích a jejich vyrovnání ze dne [datum] obstojí z hlediska své určitosti, pokud zákon o půdě ve svém ustanovení § 16 odst. 5 předvídá uzavření dohody o způsobu vypořádání restitučního nároku, pak by taková dohoda měla představovat plnohodnotné smluvní ujednání, jehož předmět by měl být určitý, tj. včetně uvedení konkrétní lhůty k plnění a uvedení výčtu konkrétních věcí, které mají sloužit jako náhrada, a to právě mimo jiné z toho důvodu, aby bylo najisto postaveno, že se jedná o věci způsobilé k použití uspokojení restitučního nároku, jakož i určení ceny těchto věcí. Žalovaný dále namítá, že i pokud by shora uvedená dohoda byla přes jím namítanou neurčitost shledána platnou, je otázkou, v jakých cenách by k vyrovnání restitučního nároku mělo dojít, tj. zda lze jako platnou hodnotit dílčí část ujednání, podle kterého se k uspokojení restitučních nároků převodu pozemky ve vlastnictví státu oceněny v cenách dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Zákon o půdě explicitně uvádí, že k vyrovnání má dojít v cenách ke dni [datum] (např. § 11 odst. 2, § 14 odst. 3 a 8, § 15 odst. 8). Podle § 28a zákona o půdě se u věcí nemovitých jedná o ceny podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Ustanovení § 16 odst. 4 zákona o půdě k určení ceny náhrad mlčí. Určit cenu náhrady tak dle názoru žalovaného nezbývá, než jako cenu obvyklou k datu jejího poskytnutí. V případě náhrad poskytovaných podle § 16 odst. 4 zákona o půdě za věci, které nebylo možné vydat, se nejedná o vzájemně zastupitelné hodnoty a finanční nárok oprávněné osoby bude náhradně uspokojován (za předpokladu jejího souhlasu), jakýmikoliv věcmi ve vlastnictví povinné osoby. Žalovaný dále upozorňuje na obsah dohody o restitučních nárocích a jejich vyrovnání ze dne [datum], která je dvoustranným právním jednáním, nelze stran způsobu uspokojení pohledávky, tedy převodem pozemků na výzvu a dle výběru osoby oprávněné, označit za právo spojené s pohledávkou, které by bez dalšího automaticky spolu s pohledávkou přecházelo na jejího nabyvatele v případě postoupení. Z obsahu smluv o postoupení pohledávek, kterými byla postupována pohledávka z titulu nevypořádané restituční náhrady, pak neplyne, že by předmětem byl též nárok na vydání náhradních pozemků. Žalovaný zde dále vznáší námitku promlčení uplatněného nároku, neboť ve shora citované dohodě bylo sjednáno, že náhrada bude poskytnuta ve věcech — pozemcích určených k uspokojení restitučních nároku, a to na výzvu a dle výběru oprávněné osoby. Splatnost náhrady je vázána na právní jednání oprávněného v podobě výzvy a výběru pozemků oprávněnou osobou. Věřitel má po dlužníkovi plnění požadovat„ ihned“, nevyplývá-li ze smlouvy či z povahy závazku něco jiného, může věřitel výzvu učinit bezprostředně po uzavření smlouvy, resp. po nastoupení její účinnosti. Právo učinit výzvu k plnění podléhá promlčení, a to v obecné tříleté promlčecí době. První výzva ve vztahu k postoupenému nároku ve výši [částka] byla žalovanému ze strany žalobkyně doručena dne [datum] a doplněna dne [datum], tedy až po marném uplynutí tříleté promlčecí doby. Žalovaný zde vznesl též námitku prekluze nároku, s ohledem na to, že žalobkyně u něj uplatnila nárok výzvou ze dne [da