24 C 250/2021-84 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutím, kterým by soud tomuto uložil povinnost zaplatit jí částku ve výši 144 009,12 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovanému ve dnech [datum] - [datum] poskytla zdravotní péči. Vzhledem k tomu, že žalovaný v době poskytnutí této nebyl zdravotně pojištěn, je povinen uhradit tuto péči z vlastních prostředků. Za poskytnutou péči žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku 144 009,12 Kč se splatností dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil, a to ani přes zaslanou upomínku. 2. Soud pátral po pobytu žalovaného, ale bezvýsledně. Vzhledem k tomu, že se soudu nepodařilo tento zjistit, byl mu pro toto řízení ustanoven dle ust. § 29 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) výše uvedený opatrovník, usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. 3. Opatrovník žalovaného k věci uvedl, že má žalobu za nesrozumitelnou a neurčitou s tím, že rozhodné skutečnosti nejsou ani tvrzeny natož prokazovány a žaloba by proto měla být pro vady odmítnuta. Dále zde zpochybnil pasivní legitimaci žalovaného, neboť není zřejmé, jak tohoto žalobkyně ztotožnila a též namítl nedostatek místní příslušnosti zdejšího soudu. 4. Žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] pak na rámec již výše uvedeného doplnila podanou žalobu, když uvedla, že žalovaný byl ztotožněn dne [datum] z předloženého dokladu totožnosti v příjmové kanceláři oddělení příjmu [obec] I. To, že není žalovaný pojištěn, ověřovala žalobkyně přes oficiální [anonymizováno] point, a též i prostřednictvím Kanceláře zdravotního pojištění – styčného místa České republiky (dále jen ČR) pro oblast zdravotní péče, se zprávou o neplatnosti pojištění žalovaného v rozhodných datech jak v ČR, tak i v [země]. 5. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a to faktury [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 144 009,12Kč, splatné dne [datum] a její přílohy obsahující soupis poskytnutého ošetření a zdravotnického materiálu), výpisu z klinického informačního systému – přehledu poskytnuté péče, dodacího listu [číslo] ze dne [datum] na lék [anonymizováno], upomínky ze dne [datum] [anonymizováno] [číslo] s dodejkou, výpisu z klinického informačního systému – kontaktní adresa vč. kopie občanského průkazu občana [anonymizováno] republiky a jeho podpisu na informovaném souhlasu ze dne [datum], vzal soud za zjištěné, že žalovanému byly poskytnuty lékařské služby žalobkyní, které byly vyfakturovány shora uvedených daňovým dokladem na shora uvedenou částku a s výše uvedenou splatností. Žalovaný v té době nebyl zdravotně pojištěn ani v ČR ani v [země] (prokázáno zprávou Kanceláře zdravotního pojištění – styčného místa ČR pro oblast zdravotní péče a dotazem na [anonymizováno] Point). Žalovaný svůj dluh ve lhůtě splatnosti neuhradil, a to ani přes písemnou upomínku žalobkyně, která byla připravena k vyzvednutí ode dne [datum] a uložena do [datum]. 6. Podle § 2636 zákona č. 89/212 Sb. občanský zákoník smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo přiměřené činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví nehradí z jiných zdrojů. 7. Dle ustanovení § 41 odst. 1 psím. c) zákona č. 372/2011 Sb., je pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. 8. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud po jeho právním zhodnocení k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. O totožnosti žalovaného a jeho pasivní legitimaci pak soud nemá pochyb, neboť tento byl žalobkyní ztotožněn dle jeho občanského průkazu, byť už v roce 2016, nicméně je dlouhodobým pacientem vzhledem ke svému neléčitelnému onemocnění a k žalobkyni dochází na kontroly pravidelně (toto jasně vyplývá minimálně ze zprávy ošetřujícího lékaře [příjmení] ze dne [datum]). Je tak vyloučené, aby jak uvažoval opatrovník žalovaného, byla poskytnuta předmětná péče jiné osobě. Ostatně je též nelogické, aby pacient poskytovateli zdravotnické péče při každém úkonu podepisoval informovaný souhlas (opatrovník namítá jeho stáří), když tento byl již jednou pacientem ve vztahu k mu poskytované léčbě podepsán, a v této je pokračováno. Žalovanému, který nebyl pojištěn, tak vznikla dle ustanovení § 2636 občanského zákoníku povinnost zaplatit poskytovateli zdravotních služeb za poskytnutou péči, a to podle zákona č. 372/2011 Sb. V tomto směru opět soud připomíná, že žalovaný musel vědět, že není zdravotně pojištěn a těžko tak mohl předpokládat, že mu léčba bude poskytována zdarma jako dar či společenská úsluha. Zde soud připomíná, že neznalost zákona žalovaného v tomto neomlouvá, a to i když je cizincem. Ostatně ze zdravotní zprávy ze dne [datum] vyplývá, že opětovně bylo kontrolováno, zda žalovaný není zdravotně pojištěn. V tomto směru je také jasné, že žalovanému nebyla poskytována nutná a bezodkladná péče, jak se snaží uvádět jeho opatrovník, kdy snad za tuto by žalovaný neměl být povinen nic hradit. Nutno si uvědomit, že žalovaný sice trpí nevyléčitelnou chorobou nicméně ne takového charakteru, že by byl bezprostředně ohrožen na životě. Rozsah a druh péče vyplývá z žalobkyní předložených důkazů, zejména podrobného výpisu provedené péče, vyšetření a poskytnutého zdravotnického materiálu. Soud o skutečnosti a rozsahu těchto nemá pochyb a to zejména s ohledem na onemocnění, kterým žalovaný trpí. Ze shora uvedených důvodů tak soud žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobkyni žalovanou částku a to včetně zákonného úroku z prodlení, na který vznikl žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek běhu úroku je pak vázán na splatnost shora citované faktury, tedy ode dne následujícího od její splatnosti. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., jako běžná třídenní. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 001 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 201 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 800 Kč představující 300 Kč za každý z šesti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]).