28 C 139/2022-26 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 11. 3. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 3 537 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 6. 8. 2021 uzavřel žalovaný se žalobkyní úvěrovou smlouvu a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa] v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci společnosti [právnická osoba] k tomu určené. Pokud žadatel vyplní požadované údaje a žádost je schválena, je žadateli zaslán podpisový SMS kód, ve chvíli kdy tento kód žadatel zadá, je smlouva uzavřena a následně odeslána na emailovou adresu, která je uvedena v žádosti. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je ověřena identita žadatele, kdy v případě vyplacení úvěru na bankovní účet musí být klientem odeslána 1 Kč na bankovní účet společnosti [právnická osoba], popřípadě zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Žalovaný odeslal ověřovací poplatek ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobkyně, tím, že žalobkyně taktéž zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy pak žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 3 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč, kdy splatnost tohoto úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí. Úvěr byl zaslán žalovanému na jím označený účet dne 6. 8. 2021. Dále byly sjednány další volitelné služby, a to bezpečná splátka za poplatek ve výši 99 Kč umožňující odložit v případě nečekané životní události splatnost úvěru o 30 dní, dále poplatek za SMS servis za 49 Kč, na základě kterého se žalobkyně zavázala zasílat žalovanému informace o každé důležité události prostřednictvím SMS na jeho telefonní číslo. Žalovaný však neuhradil ničeho. S tím že v následujících dnech byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady a to ve výši 100 Kč dne 13. 9. 2021 a ve výši 100 Kč dne 9. 12. 2021, kdy se jednalo o náklady úvěru – sankce, které vznikly v souladu s ujednáním části smlouvy v souvislosti s vymáháním dlužné částky po žalovaném. V souladu se smluvním ujednáním pak žalovanému byla také účtována jednorázová smluvní pokuta vypočtena jako 3 % z nesplacené jistiny úvěru ve výši 90 Kč a to dne 19. 10. 2021. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazu soud zjistil skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když z dané skutečnosti vyplynuly z úvěrové smlouvy, předsmluvních informací, sazebníku poplatků, výpisů z účtu, kopie OP žalovaného, výpisu čerpání, splátek a úhrad, předžalobní upomínky, podacího lístku. Bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2399 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Soud má za prokázané, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena platná úvěrová smlouvy, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč Smlouva o úvěru byla shledána platným právním úkonem, neboť splňuje veškeré náležitosti, které splatnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník, smlouva splňuje i náležitosti požadované zákonem o spotřebitelském úvěru tím, že současně bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal. Žalobkyně dále prokázala důvodným i požadavek na zaplacení částek, které žalovanému vyúčtovala představující sjednané poplatky a sankce. Soud uvádí, že veškeré poplatky a sankce byly přímo uvedeny v uzavřené smlouvě a to srozumitelným způsobem a byť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, rozhodně nelze hovořit o nerovnováze mezi účastníky či o nepřiměřené výše sankcí, když veškeré tyto poplatky sankce kromě poplatku za poskytnutí úvěru vznikly žalovanému až v okamžiku, kdy porušil své povinnosti vyplývajícímu ze smlouvy. Tím, že žalovaný řádně a včas nehradil, dostal se do prodlení, pak soud shledal důvodným taktéž požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). 8. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a náleží mu podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhrada plných nákladů řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní pomoci ve výši třikrát 200 Kč (§ 14b odst. 1), tři režijní paušály (á 100 Kč ve výši 300 Kč podle § 14 b) odst. 5 vyhl.č.177/96 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. (advokátního tarifu) v platném znění. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. soud přiznal zástupci žalobce rovněž daň z přidané hodnoty ve výši 21%, náklady řízení přiznal tedy celkem 1 489 Kč. 9. O lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil běžnou třídenní lhůtu.