28 C 186/2022-20 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 6. 4. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 75 553,12 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 6. 11. 2019 požádal žalovaný o poskytnutí klasického úvěru [číslo] právního předchůdce žalobkyni. Žádosti bylo vyhověno, právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému úvěr [číslo] ve výši 90 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu se smluvním úrokem ve výši 14,59 % ročně v pravidelných 72 měsíčních splátkách ve výši 2 029 Kč. Právní předchůdce žalobkyně řádně posoudil úvěruschopnost žalované všemi dostupnými informacemi v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra ČR. Právní předchůdce žalobkyně taktéž porovnával příjem žalovaného a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, vzhledem k porušení smluvních podmínek přistoupil právní předchůdce žalobkyně v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami dne 31. 1. 2022 k zesplatnění úvěru. [příjmení] 75 553,12 Kč sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 73 253,11 Kč, dále poplatků ve výši 800 Kč, pokut ve výši 624,01 Kč a pojistného ve výši 876 Kč. Kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 5 159,35 Kč se skládá z úroku, který se žalovaný zavázal spolu s jistinou splácet. K částce 624,01 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o pokuty za prodlení se splátkou s úrokem 0,1 % denně z částky splátky v prodlení v souladu se smluvním ujednáním s tím, že tyto byly vyčísleny dne 15. 10. 2021 ve výši 259,52 Kč, dne 15. 10. 2021 ve výši 170,24 Kč, dne 17. 9. 2021 ve výši 127,58 Kč a 17. 8. 2021 ve výši 66,67 Kč. Poskytnutý úvěr ve výši 90 000 Kč uhradil žalovaný pouze částku 38 551 Kč. Tento návrh byl zapsán pod sp. zn. 28 C 186/2022. 2. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 4. 4. 2022 se domáhala žalobkyně po žalovaném, aby jí zaplatil částku 21 072,69 Kč s příslušenstvím. I v tomto případě žalobkyně uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova] podnikající v České republice prostřednictvím [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) a žalovaným došlo dne 25. 7. 2018 k uzavření úvěrové smlouvy, na základě žádosti žalovaného o revolvingový úvěr ze dne 25. 7. 2018 [číslo]. Po prověření úvěruschopnosti právní předchůdce žalobkyně akceptoval žádost žalovaného a vyhověl mu. Mezi stranami tak došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč. Žalovaný souhlasil, že aktuální úvěrový rámec je možné zvýšit až do výše maximálního úvěrového rámce podle produktových podmínek. Právní předchůdce žalobkyně svoji povinnost, když žalovanému úvěrový účet otevřela, což vyplývá z výpisu z úvěru, kdy umožnila čerpání z úvěrového rámce ve výši 1 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr dle sjednaných podmínek měsíčními splátkami specifikovanými ve smlouvě. Žalovaný však povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, s čímž se dostal do prodlení. Od data prodlení jsou tak žalovanému účtovány poplatky dle sazebníku a úvěr byl úročen úrokovou sazbou ve výši 23,76 %. Právní předchůdce žalobce taktéž využil svého práva a v souladu se smluvním ujednáním prohlásil poskytnutý úvěr za splatný v celé výši a to k 31. 1. 2022. Dlužná částka ve výši 21 072,69 Kč sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 19 458,99 Kč, poplatku ve výši 700 Kč, pokut ve výši 354,50 Kč a pojistného ve výši 559,20 Kč. Kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 348,04 Kč se skládá z úroku, který se žalovaný zavázal splácet spolu se splátkou jistiny. Tento návrh byl zapsán pod sp. zn. 28 C 191/2022. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 9. 2022 č. j. 28 C 186/2022 – 15 byla obě řízení spojena ke společnému řízení, kdy nadále byla vedena pod sp. zn. 28 C 186/2022. 4. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 5. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 6. 11. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 90 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit formou 72 měsíčních splátek po 2 029 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 14,59 %, RPSN ve výši 15,41 %. V této smlouvě byla sjednána smluvní pokuta za prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z částky splátky úvěru případ prodlení, dále byla sjednána výše náhrady nákladů spojených s vymáháním závazku ve výši 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč (smlouva o úvěru, zejména čl. IV. a VII. smlouvy). Právní předchůdce žalobkyně posoudil žádost o revolvingový úvěr zjišťováním majetkových poměrů u žalovaného (údaje pro posouzení žádosti, dotazy právního předchůdce, informace o bonitě, formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný však úvěr řádně a včas nehradil, když řádně nehradil jistotu, sjednané úroky ani pojištění (přehled plateb žalovaného vyhotovený právním předchůdcem žalobkyně). Právní předchůdce žalobkyně následně z důvodu prodlení žalovaného odstoupil od úvěrové smlouvy dopisem ze dne 27. 12. 2021 a vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek. Dopisem ze dne 25. 2. 2021 byl žalovaný informován o tom, že pohledávka byla postoupena žalobkyni. Ze smlouvy o postoupení pohledávek byla osvědčena aktivní legitimace žalobkyně. 7. Soud dále ze smlouvy o klasickém úvěru [číslo] ze dne 25. 7. 2018 zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zřídil žalovanému účet a umožnil žalovanému čerpat tzv. revolvingový úvěr až do maximální výše 30 000 Kč a žalovaný se zavázal skutečně čerpanou částku vrátit ve splátkách, jejíž výše činila minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně ve výši 500 Kč vždy k 18. dni v měsíci. [ulice] úroková sazba byla sjednána ve výši 23,76 %, RPSN bylo ve výši 32,51 %. V čl. VI byla sjednána pro případ prodlení smluvní pokuta za prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z částky prodlení, dále náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč [ulice] poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů činil 69 Kč (smlouva o úvěru, formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobkyně zkoumal majetkové poměry žalovaného (předdotazy, informace o bonitě). Žalovaný úvěr řádně a včas nehradil, když nehradil řádně jistinu, ani úroky, ani pojištění (přehled plateb vyhotovený právním předchůdcem žalobkyně). Dopisem ze dne 27. 12. 2021 právní předchůdce žalobkyně odstoupil od úvěrové smlouvy z důvodu prodlení žalovaného a vyzval žalovaného k úhradě všech závazků s tím, že dopisem ze dne 25. 5. 2021 bylo žalovanému zasláno oznámení o postoupení pohledávky. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla zjištěna ze smlouvy o postoupení pohledávek. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. V prvé řádě se soud zabýval tím, zda byla splněna povinnost poskytovatele úvěru prověřit schopnost dlužníka splácet poskytnutý úvěr dle zákona 257/2016 Sb. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že poskytovatel úvěru zjistil základní informace od žalovaného, byť jejich prověřování nebylo nijak dále prokazováno, nicméně z předložených důkazů vyplývá, že poskytovatel úvěru taktéž nad rámec informací zjištěných od žalovaného procházel příslušné databáze k ověření úvěruschopnosti žalovaného. Soud taktéž konstatuje, že s ohledem na sjednané úroky v obou smlouvách lze konstatovat, že sjednané úroky odpovídají úroku ve smyslu ustanovení § 2392 občanského zákoníku, kdy ve vztahu k výši úroků soud neshledává zjevní rozpor s dobrými mravy. Navíc je nutno si uvědomit, že šlo o úvěry, které nebyly nijak zajištěny. Soud tedy dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly platně uzavřeny úvěrové smlouvy, na základě kterých čerpal žalovaný poskytnuté úvěry, které však řádně nesplácel. Následně z důvodu prodlení žalovaného došlo k zesplatnění obou úvěrů a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na úhradu celého úvěru včetně sjednaných poplatků a sankcí za jeho prodlení. Žalovaný netvrdil, ani neprokazoval opak. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyh