28 C 244/2022-22 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 1. 4. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 5 765 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 15. 9. 2020 zaslala žalované jako odběrateli elektřiny výzvu k placení [anonymizováno] poplatku s tím, že žalovaná byla vyzvána k provedení řádné přihlášky, případně k zaslání čestného prohlášení, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá [anonymizována dvě slova] a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva taktéž obsahovala poučení o následcích neprovedení řádné přihlášky či nedoručení čestného prohlášení. Žalovaná však na výzvu nereagovala, proto v souladu se Zákonem se považuje za poplatníka [anonymizována dvě slova]. Zároveň byla žalovaná ve výzvě upozorněna na možnost vystavení zákonné přihlášky ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) zákona ve výši 5 000 Kč za nesplnění oznamovací povinnosti v Zákonem stanovené lhůtě. Žalovaná nijak nereagovala. S ohledem na shora uvedené dle ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., se stala žalovaná ke dni 31. 10. 2020 poplatníkem [anonymizována dvě slova] s povinností platit rozhlasové poplatky za jeden [anonymizována dvě slova]. Poprvé se rozhlasový poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, když se taková osoba stala poplatníkem a je splatný nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalované byla za nesplnění oznamovací povinnosti vystavena zákonná přirážka ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně žalované dne 31. 5. 2021 zaslala výzvu k úhradě přirážky ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že eviduje za žalovanou v rozsahu uvedeném ve výpisu z evidence rozhlasového poplatníka za období od 1. 11. 2020 do 1. 3. 2022 dluh v celkové výši 5 765 Kč (5 000 Kč zákonná přirážka), kapitalizovaný úrok za období od 25. 6. 2021 do 31. 3. 2022 ve výši 355,87 Kč. 2. Usnesením ze dne 9. 9. 2022 soud žalované ustanovil opatrovníka [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, neboť z Výpisu obchodního rejstříku vyplynulo, že žalovaná nemá osobu oprávněnou za ni jednat. 3. Opatrovník žalované k věci uvedl, že s ohledem na to, že nemá možnost se seznámit se stanoviskem žalované k podané žalobě, nemá taktéž možnost žalobě oponovat a navrhovat důkazní prostředky. Opatrovník žalované však poukázal na to, že žalobkyně předloženými doklady náležitě neprokázala, že by jí vznikl uplatňovaný nárok. 4. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 5. Z předložených listin bylo zjištěno, že žalovaná se stala s účinností od 31. 10. 2020 poplatníkem [anonymizována dvě slova] a to za jeden kus rozhlasového přijímače, když nereagovala na výzvu k přihlášení do evidence (výzva odběrateli elektřiny, který není přihlášen v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku ze dne 15. 9. 2020, výpis z evidence rozhlasového poplatníka ze dne 1. 4. 2022). Z přehledu předpisů bylo zjištěno, že žalovaná neuhradila rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč měsíčně za měsíce listopad 2020 až březen 2022, tj. v celkové výši 765 Kč. 6. Podle § 5 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., poplatník, který je právnickou osobou, platí rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače a televizní poplatek z každého televizního přijímače. 7. Podle § 7 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsíce následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. 8. Podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. 9. Podle ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě5, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud [anonymizována čtyři slova] (dále jen„ provozovatel vysílání ze zákona“) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 10. Podle ustanovení § 9 odst. 1 písm.a) zákona č. 348/2005 Sb., poplatník, který nesplnil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit [anonymizována dvě slova] kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 5 000 Kč v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. 11. Po zhodnocení předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že žalovaná se stala poplatníkem rozhlasového poplatku počínaje 31. 10. 2020, svou povinnost však řádně a včas hradit poplatky nesplnila. Žalobkyně taktéž prokázala, že žalovaná porušila povinnost dle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., kdy nesplnila svoji oznamovací povinnost ani nedoručila žalobkyni přihlášku nebo písemné čestné prohlášení zákonem stanovené lhůtě, proto se stala dle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem. S ohledem na porušení této oznamovací povinnosti pak soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do částky 5 000 Kč představující přirážku dle § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 348/2005 Sb. Tím, že žalovaná řádně a včas neplnila, dostala se do prodlení, pak soud taktéž shledal důvodný požadavek žalobkyně co do zákonného úroku z prodlení, když tento požadavek je v souladu s ustanovením § 1970 Občanského zákoníku. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně jako plně úspěšná má právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady hotových výdajů v paušální výši určené dle ustanovení § 1 ve spojení s ustanovením § 2 Vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši dvakrát 100 Kč a to za podání návrhu ve věci samé a za zaslání předžalobní upomínky. Celkově náklady řízení činí částku 600 Kč. 13. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil běžnou třídenní lhůtu ke splnění povinností uvedených v tomto rozsudku.