28 C 312/2021-56 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 14. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 541 819,27 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] byla uzavřena úvěrová smlouva reg. [číslo], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 2 550 000 Kč. Tento se zavázal splatit s dohodnutým úrokem 2,74% ročně nejpozději do 30 let od první splátky po dočerpání úvěru. S ohledem na opakované porušení úvěrové smlouvy byla pohledávka ke dni 10. 8. 2018 zesplatněna. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly obchodní podmínky, které v čl. V. odst. 14 stanovily metodu úročení na základě předpokladů, že má rok 360 dnů. V čl. II. byl vymezen pojem dlužná částka, a to tak, že tímto rozumí součet nezaplacené části úvěru, dlužných úroků, úroků z prodlení, smluvních pokut a poplatků vypočtených bankou k určitému dni podle podmínek sjednaných podmínek sjednaných ve smlouvě. V č.l. IV. odst. 5 bylo ujednáno, že v případě zesplatnění má věřitel právo požadovat příslušenství z celé dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2018 byla pohledávka postoupena na společnost [právnická osoba] a dále smlouvou ze dne 11. 6. 2018 byla postoupena na žalobkyni. Ve všech případech byl žalovaný o postoupení pohledávky informován. Na základě usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 1. 2019 č.j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek žalovaného a na jeho majetek byl prohlášen konkurz. Pohledávka byla přihlášena do insolvenčního řízení. Na přezkumném jednání dne 8. 4. 2019 byla přezkoumána a zjištěna pohledávka žalobkyně ve výši 2 554 273,21 Kč s tím, že rozsudkem Krajského soudu ze dne 4. 9. 2019 č.j. 58 LCM 1412/2019-27 bylo určeno, že dílčí pohledávka [číslo] do výše 207 250 Kč, z toho v částce 200 000 Kč na jistině dluhu a dílčí pohledávka [číslo] do výše 10 362,52 Kč, z toho v částce 10 000 Kč na jistině dluhu, které věřitel uplatnil přihláškou [číslo] v insolvenčním řízení, jsouc do pravosti i výše po právu. Předmětné nároky představovaly smluvní pokuty. Na základě usnesení Krajského soudu v Plzni by vydán výtěžek ze zpeněžení zajištěnému věřiteli ve výši 2 803 952,71 Kč dne 8. 10. 2020. Usnesením ze dne 13. 5. 2021 byl konkurz na majetek dlužníka zrušen. Příslušenství v podobě úroků bylo do insolvenčního řízení přihlášeno toliko za období od počátku prodlení do dne rozhodnutí o úpadku, tj. do 8. 1. 2019. Žalobkyně se nyní domáhá zbytku dlužného příslušenství v podobě úroků ode dne následujícího po dni rozhodnutí o úpadu do úhrady jistiny dne 8. 10. 2020, když příslušenství se s ohledem na zákonná ustanovení v insolvenčním řízení neuspokojuje. Žalobkyně tak vůči žalovanému eviduje tyto nároky: úrok ve výši 2,74% ročně z částky 2 439 272,36 Kč, jdoucí od 9. 1. 2019 do 8. 10. 2020 ve výši 118 634,01 Kč, úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 2 439 272,36 Kč, jdoucím od 9. 1. 2019 do 8. 10. 2020 ve výši 389 637,76 Kč, úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 200 000 Kč, jdoucím od 9. 1. 2019 do 8. 10. 2020 ve výši 31 950 Kč a úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 10 000 Kč, jdoucím od 9. 1. 2019 do 8. 10. 2020 ve výši 1 597,50 Kč Částku žalovaný dosud neuhradil. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o. s. ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. Z předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] ze dne 11. 4. 2014, z oznámení o změně úrokové sazby ze dne 23. 12. 2016, ze zástavní smlouvy k nemovitosti ze dne 11. 4. 2014, ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 30. 5. 2018 vč. vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 21. 6. 2018, z výzvy k úhradě smluvní pokuty ze dne 4. 7. 2018 a ze dne 6. 8. 2018, z výzvy ke splacení hypotečního úvěru ze dne 25. 6. 2018, z předžalobní upomínky ze dne 2. 7. 2021, z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 9. 2019, č.j. 58 ICM 1412/2019-27, z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 1. 2019 č.j. [insolvenční spisová značka], z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 10. 2020 č.j. [insolvenční spisová značka], z usnesení Krajského soudu v Plzni o zrušení konkurzu po splnění rozvrhového usnesení ze dne 13. 5. 2021 č.j. [insolvenční spisová značka], z přihlášky pohledávky žalobkyně a ze seznamu přihlášených pohledávek má soud za zjištěný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, kdy bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně má za žalovaným pohledávku v podobě příslušenství vzniklého v souvislosti s uzavřením platné úvěrové smlouvy ze dne 11. 4. 2014, když žalovaný řádně a včas své povinnosti plynoucí mu z této smlouvy neplnil. Pohledávka za žalovaným byla přihlášena do shora uvedeného insolvenčního řízení, požadované příslušenství však v insolvenčním řízení uspokojeno nebylo. Žalobkyně má tak plné právo na jeho uhrazení, když požadované příslušenství spočívá ve sjednaném úroku z poskytnuté jistiny a dále z úroku z prodlení, neboť žalovaný řádně a včas neplatil (§ 1970 občanského zákoníku). Žalobkyně byl ve věci plně úspěšná, proto jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží plná náhrada nákladů tohoto řízení. Tyto náklady se stávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 21 673 Kč dle zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ze 3 úkonů právní služby po 10 500Kč dle § § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), ze 3 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. K nákladům řízení dále náleží částka představující 21 % DPH ve výši 6 804 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř). Celkem náklady řízení vynaložené žalobkyní činí 60 877 Kč. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.