30 C 156/2022 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 23. 2. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 103 437,86 Kč. Návrh odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela smlouvu o bankovních službách, na základě které vedla pro tuto běžný účet [číslo] [bankovní účet] a následně umožnila žalované čerpat finanční prostředky na tomto běžném účtu do povoleného debetu, a to na základě dodatků ke smlouvě ze dne 15. 11. 2011. Žalovaná přečerpala prostředky na běžném účtu do nepovoleného debetu, který řádně neuhradila, ač k tomu byla vyzvána, proto žalobkyně účet žalované ke dni 19. 7. 2021 zrušila. Prostředky z účtu žalované odepisovala žalobkyně do nepovoleného debetu v souladu s článkem 14 bodu [číslo] a [číslo] Všeobecných obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí shora uvedené smlouvy o úvěru. Ke dni 27. 1. 2022 činila celková dlužná částka 117 040,65 Kč sestávající z jistiny ve výši 103 437,86 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 13 602,79 Kč. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradila. 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 23. 2. 2022 se dále žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 20 677,90 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 7. 3. 2007 uzavřela s žalovanou smlouvu o služební kreditní kartě [číslo] na základě které poskytla žalované revolvingový úvěr až do limitu 20 000 Kč, který byla žalovaná oprávněna čerpat prostřednictvím vydané kreditní karty. Úroková sazba byla sjednána ve výši 19,99 % ročně, přičemž žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši poměrné části vyčerpané jistiny úvěru. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splatných splátek, když tyto z její strany nebyly hrazeny řádně a včas, žalobkyně celý úvěr ke dni 18. 10. 2021 zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho úhradě. Ke dni 26. 1. 2022 činila celková pohledávka 24 963,76 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 20 677,90 Kč, smluvního úroku ve výši 3 921,95 Kč a úroku z prodlení ve výši 363,91 Kč Ani v tomto případě žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradila. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 31. 5. 2022 č. j. 30 C 156/2022-19, které nabylo právní moci dne 29. 6. 2022, byla řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 30 C 156/2022 a 30 C 161/2022 spojena ke společnému řízení pod sp. zn. 30 C 156/2022. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45a n. o. s. ř. do datové schránky. 5. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 497 a n. obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, když tyto podléhají režimu obchodního zákoníku ve smyslu ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Žalobkyně svoji povinnost ze smluv řádně splnila, když poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč v případě kontokorentu a dále 103 437,86 Kč v případě povoleného debetu, kdy žalovaná se zavázala tyto hradit v pravidelných týdenních splátkách. Protože žalovaná nesplnila povinnosti vyplývající ze smluv a zákonných ustanovení § 499 a § 502 - 504 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, vznikla žalované povinnost žalobkyni uhradit zbývající část úvěru v celkové výši 124 115,76 Kč včetně příslušenství představující sjednaný úrok. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně má dále právo i na zaplacení částka 2x 1 200 Kč (2 nároky) představující náklady vzniklé v souvislosti s vymáháním žalovaných pohledávek ve smyslu ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 138 Kč a 828 Kč, ze tří úkonů právní služby po 5 260 Kč (tj. 15 780 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění v původním řízení vedeném pod sp. zn. 30 C 156/2022, dále ze tří úkonů právní služby po 300 Kč (tj. 900 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za případu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 3 755 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 26 601 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.