30 C 257/2021-67 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že v souladu s § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistila, že žalovaný je vlastníkem osobního vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] o objemu válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, přičemž vozidlo uvedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 182 dnů, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně pak dále uvedla, že čerpá data z centrálního registru vozidel, a to podle přesně zákonem stanoveného postupu, když tato data jsou předávána v elektronické podobě dle § 15 odst. 8 zákona č. 168/1999 Sb. S ohledem na shora uvedené je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši [částka], když denní sazba příspěvku činí [částka] u automobilu s objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, přičemž doba, za kterou vozidlo nebylo pojištěno, činí 182 dnů. Dále pak žalobkyně požaduje i náklady na uplatnění práva ve výši [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku a nákladů na jeho uplatnění výzvou ze dne [datum], přičemž ve výzvě byla žalovanému poskytnuta zákonná lhůta 30 dnů pro zaplacení, resp. popření pasivní legitimace, která marně uplynula, proto žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] upomínku k úhradě dlužné částky zákonného příspěvku nepojištěných. Dále žalobkyně uvedla, že v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že žalovaný je vlastníkem osobního vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] o objemu válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, přičemž vozidlo uvedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 152 dnů, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně pak dále doplnila, že čerpá data z centrálního registru vozidel, a to podle přesně zákonem stanoveného postupu, když tato data jsou předávána v elektronické podobě dle § 15 odst. 8 zákona č. 168/1999 Sb. S ohledem na shora uvedené je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši [částka], když denní sazba příspěvku činí [částka] u automobilu s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, přičemž doba, za kterou vozidlo nebylo pojištěno, činí 152 dnů. Dále pak žalobkyně požaduje i náklady na uplatnění nároku ve výši [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku a nákladů na jeho uplatnění výzvou ze dne [datum], přičemž ve výzvě byla žalovanému poskytnuta zákonná lhůta 30 dnů pro zaplacení, resp. popření pasivní legitimace, která marně uplynula, proto žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] upomínku k úhradě dlužné částky zákonného příspěvku nepojištěných. Žalovaný i přeš předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně na celkový dluh ve výši [částka] dosud ničeho neuhradil. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila skutková tvrzení podáním ze dne [datum] a doložila důkazy k jejich prokázání, když k nároku [číslo] týkajícího se vozidla [registrační značka] dále uvedla, že při zjišťování údajů o vozidle, neexistence pojištění o povinné osobě vychází ze zákonem předepsaného procesu upraveného v § 15 odst. 1 a 3 zákona č. 163/1999 Sb., kdy údaje, které eviduje, jsou porovnávány s údaji evidovanými Ministerstvem dopravy ČR, jež provozuje registr silničních vozidel. Ministerstvo dopravy ČR následně žalobkyni sdělí výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích. Údaj o provozování vozidla a jeho vlastnostech byl zjištěn z registru silničních vozidel [číslo jednací]. Žalobkyně na základě shora citovaného zákona vychází z registru silničních vozidel jako ze zdroje informací a je oprávněna považovat ho za správný. Výše uvedené ustanovení pak představuje vyvratitelnou právní domněnku, kdy registr vozidel není veřejným seznamem, ale informačním systémem veřejné správy. Žalobkyně obdržela od předchozího vlastníka vozidla kupní smlouvu ze dne [datum] a ze dne [datum], podle níž tato osoba převedla vlastnické právo ohledně shora specifikovaného vozidla na žalovaného, tedy tento je osobou povinnou k zaplacení příspěvku za žalobě citované období. K nároku [číslo] týkajícího se vozidla [registrační značka] pak žalobkyně doplnila, že žalovanému odeslala výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], jehož doporučení prostřednictvím České pošty, s. p. pak prokazuje podacím číslem [anonymizováno]. Zásilka byla doručena žalovanému dne [datum], žalobkyně však za den po doručení výzvy žalovanému považuje 15. den po jejím odeslání, tj. den [datum], takže splatnost příspěvku nastala dne [datum]. 3. K projednání věci nařídil soud ústní jednání na den [datum], ze kterého se žalobkyně a zástupkyně žalobkyně řádně a včas omluvili, když zároveň souhlasily s projednáním věci v jejich nepřítomnosti. Žalovaný, který byl k ústnímu jednání řádně a včas předvolán, se pak k tomuto bez řádné a včasné omluvy nedostavil, a proto soud věc projednal v jeho nepřítomnosti ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z výpisu z databáze žalobkyně a z registru silničních vozidel vyplynulo, že vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] byl v období od [datum] do [datum] žalovaný. Vlastnické právo žalovaného pak vyplývá i z doložených kupních smluv, kdy kupní smlouvou ze dne [datum] bylo vlastnické právo převedeno z pana [příjmení] [jméno], bytem [adresa], přičemž tento následně jako prodávající smlouvou ze dne [datum] převedl vlastnické právo k předmětnému vozidlu na žalovaného. Z výpisu z registru vozidel vyplynulo, že vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] byl v období od [datum] do [datum] žalovaný. Z výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ze dne [datum] a [datum] pak bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných v celkové výši [částka], resp. [částka] ve smyslu ustanovení § 24c zákona č. 168/1999 Sb., když mu zároveň poskytla 30 denní lhůtu pro doručení předmětné výzvy k úhradě. Z tvrzení žalobkyně i z doložených dodejek bylo zjištěno, že obě výzvy byly žalovanému doručeny. Žalobkyně specifikovala svůj nárok s tím, že tento sestával ze zákonného příspěvku ve výši [částka] (182 dnů x [částka]), resp. ve výši [částka] (152 dnů x [částka]) za nepojištěné období od [datum] do [datum], resp. od [datum] do [datum], a dále nákladů na uplatnění příspěvku ve výši 2x [částka]. Žalobkyně pak dále upozornila žalovaného, že pokud ve stanovené lhůtě neobdrží platbu zákonného příspěvku nepojištěných, nebo jí nebude prokázána neexistence povinnosti k úhradě, bude dlužná částka dále navyšována o náklady vymáhání a nároku z prodlení. Z výzvy ze dne [datum] a [datum] pak dále vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkového zákonného příspěvku ve výši [částka] ([částka] + [částka]). 5. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je ohledně obou nároků důvodná. Z tvrzení žalobkyně, doložených kupních smluv a z výpisu z registru silničních vozidel má soud za prokázané, že žalovaný byl v rozhodné době, tedy v období od [datum] do [datum], resp. od [datum] do [datum] vlastníkem shora specifikovaných osobních vozidel. Žalobkyně pak prokázala dopisy ze dne [datum] a [datum], že vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku ve výši [částka] a [částka]. Zároveň k úhradě stanovila 30 denní lhůtu s odvoláním na ustanovení § 24c zákona č. 168/1999 Sb. K úhradě shora uvedených částek pak žalovaného opakovaně vyzvala dopisy ze dne [datum], resp. [datum], v rámci nichž pak ještě uplatnila poplatek 2x [částka] v souvislosti se soudním vymáháním pohledávky. Soud k výše specifikovanému uvádí, že lhůtu 30 dnů v souladu s ustálenou judikaturou nepovažuje za prekluzivní, a proto žalovaný měl právo tvrdit či prokazovat v rámci soudního řízení, že v rozhodné době nebyl vlastníkem či provozovatelem předmětných osobních vozidel, tj. že je neprovozoval v rozporu se zákonem uvedeným shora, což žalovaný neučinil, když v průběhu řízení zůstal zcela pasivní. S ohledem na shora uvedené tedy vznikla žalovanému dle shora citovaného zákonného ustanovení povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek v celkové výši [částka], a to včetně poplatků za mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši 2x [částka]. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení vycház