30 C 293/2022-26 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 20. 6. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že s žalovaným dne 4. 1. 2021 uzavřela Rámcovou smlouvu [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou i [ulice] podmínky žalobkyně. Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 12. 2. 2021 uzavřela žalobkyně s žalovaným [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož předmětem bylo poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši 5 000 Kč, když téhož dne bylo poskytnutí kontokorentního úvěru ze strany žalobkyně schváleno a umožněno jeho čerpání na účet specifikovaný shora. Úrok byl sjednán ve výši 18,90 % ročně. S ohledem na skutečnost, že žalovaný úvěr čerpal v plné výši, avšak tento nehradil řádně a včas, žalobkyně ke dni 2. 5. 2022 přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k jeho okamžité úhradě, a to včetně poplatku za čerpání úvěru ve výši 63,38 Kč. Žalovaný i přes předžalobní výzvu žalobkyně na celkový dluh ve výši 5 063,38 Kč dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovení § 45 a n. o. s. ř. na adresu přechodného pobytu občana EU na území ČR. 3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi stranami došlo k uzavření Rámcové smlouvy, na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet, kdy v souvislosti s dodatkem Rámcové smlouvy [číslo] došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a n. občanského zákoníku. Žalobkyně pak svoji povinnost ze smlouvy řádně splnila, když žalovanému poskytla kontokorentní úvěr ve sjednaném rozsahu. Žalovaný však nesplnil povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky, včetně smluvního úroku, a to ve sjednané lhůtě, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu, poplatek a smluvní úrok. S ohledem na skutečnost, že se dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dvou úkonů právní služby po 100 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za zaslání předžalobní upomínky a sepis žaloby. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 600 Kč Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.