30 C 352/2022-92 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 1. 8. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 21. 10. 2004 smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného, a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu, kdy nedílnou součástí byly i Všeobecné obchodní podmínky. Úvěrový limit byl sjednán ve výši 20 000 Kč. Žalovaný pak překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl na běžném účtu nepovolený debetní zůstatek, proto právní předchůdce žalobkyně využil svého oprávnění ze smlouvy a zrušil žalovanému poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 5 378,40 Kč převedl dne 22. 9. 2005 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Protože ani poté žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, původní věřitel využil svého oprávnění a celý úvěr ke dni 27. 1. 2006 zesplatnil a vyzval žalovaného k jeho okamžité úhradě a zároveň byla předmětná pohledávka nadále úročena sankčním úrokem ve výši 30 % ročně dle úrokového lístku platného ke dni zesplatnění. Následně byla pohledávka specifikovaná shora postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 s účinností ke dni 21. 6. 2019, a to ve výši 4 140,01 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 3 240,01 Kč a poplatku ve výši 900 Kč. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovení § 45a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena jednak smlouva o běžném účtu ve smyslu ustanovení § 5. 708 a n. obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a dále smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 497 a n. obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, když tyto podléhají režimu tohoto zákona podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Původní věřitel svoji povinnost ze shora citované smlouvy řádně splnil, když poskytl žalovanému úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu, tedy do částky 20 000 Kč, a to ve formě kontokorentu. Žalovaný pak měl povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky, včetně sjednaného úroku, a to ve smyslu ustanovení § 499 a § 502 až 504 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Pohledávka z předmětné smlouvy pak byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek platně postoupena ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, na žalobkyni. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 489 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.