30 C 63/2022-33 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 2. 12. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že jako pojistitel uzavřela s žalovanou jako pojistníkem a pojištěnou dne 15. 2. 2013 pojistkou smlouvu pro podnikatele [číslo] Počátek pojištění byl stanoven na den 14. 4. 2013, když předmětem pojištění bylo pojištění podnikatelů [anonymizována dvě slova] – pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozní činností. Pojistné bylo sjednáno ve výši 17 464 Kč. Žalovaná pak pojistné v průběhu trvání pojistného vztahu řádně hradila, a to až do 2. 5. 2019. Předpis pojistného pro následné pojistné období od 14. 4. 2020 činilo pojistné 16 120 Kč. Žalovaná i přes výzvu žalobkyně na pojistné ničeho neuhradila, čímž došlo ke dni 5. 8. 2020 k zániku pojištění. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni dlužné pojistné za dobu trvání pojištění, tj. od 14. 4. 2020 do 5. 8. 2020 v celkové výši 4 991 Kč. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení do datové schránky. 3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému sjednání pojistné smlouvy ve smyslu ustanovení § 13 zákona č. 137/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Žalovaná pak neuhradila žalobkyni pojistné splatné dne 14. 4. 2020, a to ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, v důsledku čehož došlo ke dni 5. 8. 2020 k zániku pojištění. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni dlužné pojistné za dobu trvání pojištění, a to za období od 14. 4. 2020 do 5. 8. 2020 v celkové výši 4 991 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu převzetí zastoupení, a sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále 21 % DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 489 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., když soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala několik stovek obdobných návrhů. V souvislosti se shora uvedeným soud dále doplňuje, že dospěl k závěru, že na řízeních o obdobných žalobách obecně dopadá shora uvedené ustanovení s výjimkou případů, kdy skutkové okolnosti věci i právní hodnocení jsou natolik specifické, že je již nelze zařadit k „ obdobným věcem“. V daném případě se nejedná o takovouto výjimku, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána na naprosto totožném vzoru tak, jako v jiných obdobných případech, kdy došlo toliko k aktualizaci dat. V této souvislosti soud odkazuje i na ustálenou rozhodovací praxi Krajského soudu v Plzni.